Zvládáme agresivitu u dětí?

Stává se dosti často, že někteří rodiče bývají zcela rozčarováni z narůstající neschopnosti zvládnout výbuchy hněvu svého dítěte okolo třetího roku věku. Vypadá tak rozumně, dospěle, a pak se v obchodě plném zákazníků vzteky válí po podlaze, zatímco oni na sobě cítí upřené pohledy přihlížejících. Ale dítěti je to jedno. Dupe, je celé rudé, chce se stůj co stůj vyšplhat do vozíčku, kde na to není místo, nebo chce hračku, která není vhodná ani pro jeho věk, ani pro rodinný rozpočet. Rodiče mu domlouvají, zkoušejí to s pokáráním, plácnou ho přes zadeček, nic nepomáhá. Mají pak už jen jedno přání, rychle zmizet z obchodu.

Proč má dítě tyto nekontrolované výbuchy hněvu?
Kolem třetího roku života je povrchová kortikální oblast mozku už rozvinutá a umožňuje dítěti mluvit a rozumět řeči ostatních, tedy i rodičovským přednáškám plným dobrých rad. Ale hloubková oblast mozku, zvaná limbická, která umožňuje kontrolovat nálady, je ještě nezralá, takže dítě se vzteká při sebemenší mrzutosti. Je zachváceno hněvem a už ani neví, co ho vyprovokovalo. Rozčilení rodičů nebo jejich morální lekce nepůsobí a jen ještě stupňují jeho hněv a zoufalství nad vlastní bezradností.

Jak dítě uklidnit

Musíte ho obejmout stejně jako novorozeně, které nás potřebuje jako ochranný obal, a umožnit mu, aby shromáždilo energii tryskající do všech stran. Můžeme ho obejmout fyzicky, vezmeme ho do náručí a řekneme mu, že jsme smutní stejně jako ono. Jestliže je však příliš rozčilené a nesnese byť jen dotyk, sedněme si k němu, abychom se dostali na jeho úroveň, a povězme mu, že i my se zlobíme, že tento vozík byl špatně vymyšlen nebo že si v životě nemůžeme koupit všechno, co bychom chtěli. Nebo prostě odveďme jeho pozornost na nějaké jiné předměty zájmu. Jestliže nic z toho nepomůže, vyjděme s ním z obchodu a vraťme se domů, ale bez křiku a obviňování.