Život ve městě a na vesnici

Sestra bydlí na vesnici v domečku se sadem a větší zahradou. Ona, její manžel a jejich dvě děti, Petřík a Lucinka. Chovají berany, ovce a slepice. Je ráda, že žijí tam, kde děti mohou lézt po stromech, běhat po zahrádce, jíst ovoce a zeleninu, kterou si sami vypěstovali. Nedaleko od jejich bydliště mají i krásnou přehradu. Je pravda, že péče o zahrádku, dům i zvířata dají spoustu práce. Oni tak ale učí své děti, že nic není zadarmo. Mají vzor do života.

Já bydlím se svým synem v bytě v paneláku. Máme ústřední topení, teplá voda nám teče vždy bez našeho přičinění, do obchodu to máme kousek. Na hory, na výlety nebo třeba jen na přehradu musíme ale jezdit autobusem, vlakem nebo na kole. Kdybych měla tu možnost, tak si to klidně se sestrou vyměním. Někdy je lepší žít skromněji ve svém, o vše se přičinit, než mít vše na ušmudlaném sídlišti.

Můj syn kdysi říkal: „My se máme!“ Dnes vidí, že život na vesnici, volnost a čistý vzduch jsou víc…