Začínáme mluvit

S prvním rokem života přicházejí i první pokusy o mluvení. Jedná se zpočátku o krátká slovní vyjádření, která mají spojitost se situacemi, osobami, zvířaty a věcmi (ham,máma,haf,tú). Tato jednoslovná vyjádření však představují celou větu nebo reakci na danou situaci,  jak nám ji chce dítě sdělit podle sebe.

Hodně často se setkáváme s tím, že citoslovce nahrazují slovesa (hop znamená házím,….). V této době je nutno dávat dítěti pozitivní zpětnou vazbu a rozšiřovat jeho slovní zásobu. Začínají vznikat věty s více slovy (máma dá ham). Pokud s dítětem komunikujeme a podporujeme jeho mluvení, na konci prvního roku  má již jeho slovní zásoba asi 100 slov (toto číslo je velmi orientační a u každého jedince jiné).

Pro vývoj řeči má význam sluchové vnímání. Dítě se musí naučit poznávat rozdíly mezi zvuky a artikulací hlásek. Jakýkoliv problém se sluchem je pro dítě značnou nevýhodou. Pro dítě se sluchovou vadou je nutné odborné vedení již od prvních měsíců života.

Na vývoj řeči má význam také zrak, dítě sleduje naše mluvidla a je proto pro něj důležité, aby nás bylo nejen slyšet, ale i vidět.

V prvním roce života potřebuje dítě  zažívat pocit bezpečí, aktivita by měla být  hlavně na straně rodičů. Po druhém roce se snažíme dosáhnout komunikační kompetence dítěte, schopnosti se domluvit.