Koktavost, nebo vývojová neplynulost?
Vlivem prudkého tempa ve vývoji řeči, které umožňuje dítěti říci mnohem více než předtím – a děti by nejraději všechny své myšlenky vyslovily současně – se může najednou stát že:
- opakovat vícekrát jedno slovo či slabiku bez námahy, například “Moje moje moje maminka přijde!” nebo “To to to to auto mám!” či “Po-po-podej mi míč!”
- měnit svou řeč v průběhu projevu tak, že zamění slovo nebo spojení, ale smysl toho, co chce říci, zůstává stejný. Například chce říci “My jsme se přestěhovali do nového domu,” ale řekne “My jsme máme nový dům…”, protože je to pro něj snazší.
- vsouvat do svých vět hlásky, slova či zvuky, které vůbec nesouvisejí s obsahem, ale mají za úlohu ulehčit pokračování ve výpovědi, například “To je hm auto.”
- řeč často přerušit, dělat nápadné pauzy, delší než je potřebné k nadechnutí se, například “Mám ——– pěkné auto.”
Všechny vyjmenované těžkosti se odborně nazývají vývojovou neplynulostí řeči, a ačkoli připomínají koktavost, jsou průvodním jevem řečového vývoje. Jen si vzpomeňte, jak dítě začínalo chodit:
občas zakoplo, spadlo, poskočilo. A podobně to vypadá i v řeči. Něco zopakuje, něco opraví, udělá pauzu, vsune hlásku nebo slovo. Velmi důležitý rozdíl mezi vývojovou neplynulostí a skutečným koktáním je doba trvání. Vývojová neplynulost trvá od několika týdnů po maximálně 6 měsíců. Když potom přirozeně nezmizí, může se zafixovat a přerůst do koktavosti. A proto je důležité vyhledat lékaře a poradit se s ním co v takových situacích je potřeba udělat. Jak vidíme není to vůbec jednoduché naučit dítě mluvit. Když si vzpomínám můj bráška měl také problémy s mluvením a tak navštívili logopeda a podle nějakých obrazcích se učili mluvit a poradil jim aby to dělali zábavnou formou. Můžu říct, že mu to v celku pomohlo je ve třetí třídě občas mu nerozumím tak mu řeknu, aby mluvil pomaleji a hned nám to jde. Takže ze zkoušenosti v rodině radím, aby jste to všechno v čas vyřešili a měli potom z toho příjemný pocit…