Výchova dětí ke správně výživě

Správná výživa je taková, která co nejvíce odpovídá racionální stravě, je pestrá, obsahuje poměr živin optimální pro rostoucí organismus, má dostatek mléka jako zdroje vápníku, másla jako zdroje železa, ovoce a zeleniny jako zdroje vitamínu a vlákniny. Energetická hodnota stravy se mění podle věku. Pro každou věkovou skupinu platí určité normy zajišťující základní látkovou přeměnu i činnost organismu. Důležitější než energetická hodnota stravy je podíl jejich jednotlivých složek a pestrost. Rodiče, by jsi také měli uvědomit, že nezáleží na tom, co jíme, ale také za jakých podmínek jíme. Dítě by se mělo naučit ovládat své chutě, mělo by pro něj být samozřejmé, že si před jídlem musí umýt ruce, že ovoce a zeleninu musí nejprve omýt, že se nekouše z cizího krajíce. Dítě by mělo považovat jídlo za samozřejmost, ke které ho nikdo nenutí a neslibuje mu za jeho snězenou porci kdo ví co. To je totiž věčný problém, zlobení z dětmi co nechtějí jíst. Čím více se s nimi zlobíme, tím je to většinou horší.

Jídlo má mít svou pravidelnost a přiměřená čas. Ranní spěch celé rodiny vede k tomu, že se nesnídá nebo se snídaně v rychlosti odbude. Přitom správná snídaně je správný vstup do nového dne. Dítě, které nesnídá je ohroženo vznikem obezity, protože tělo si další jídlo, kterým je většinou až oběd, ukládá do zásob. Navíc dítě, které nesnídá je po celé dopoledne, které tráví ve školce nebo škole unavené a ztrácí výkonnost. Určitou náhražkou může být vydatnější dopolední svačina.

Chuť k jídlu se řídí obdobím vývoje. Při překotném růstu v prvním roce života jí každé zdravé dítě s velkou chutí. Ve druhém roce se tempo růstu zpomaluje, a proto je také touha po jídle menší. Začátek školní docházky se často vyznačuje tím, že dítě hůře jí, neklidně spí. Nechuť někdy vede k rannímu zvracení a odmítání ranního jídla. Na vině bývá nervozita, množství nových zážitků. Jindy může být příčinou přechodného nechutenství horko nebo velká únava. Prakticky všechna banální onemocnění dýchacích cest se projevuje sníženou chutí k jídlu. Ke však přechodná a s uzdravením se však vrací do normálních kolejí. Některá chronická onemocnění bývají spojena s trvalejším nechutenstvím a hlavně také s poruchou růstu. Společně s nechutí k jídlu si děti stěžují na bolesti břicha.