Vizovické pečivo

Každý rok dělávám mimo cukroví se synem také vizovické pečivo. Je to krásná tradice, kterou milujeme. Těsto na vizovické pečivo se zadělává z jednoho kila hladké mouky a asi čtyř deci vody. Zkušené „pekařky“ se shodují, že hmotu je nutno hodinu ručně hníst. Vědí proč: jen lidská ruka vyžene z hroudy všechny vzduchové bubliny a učiní je hladkým a kompaktním. Pak těsto musí alespoň hodinu odpočívat (zabaleno v igelitu, aby nevysychalo). Mezičasu lze využít k přípravě pomůcek: ostrý nožík, malé špičaté nůžky, miska s vodou, semínka či koření, rozšlehané vejce a mašlovačka. Také je dobré podívat se do literatury či na specializované internetové stránky pro tvarovou inspiraci.

Asi je očekávána věta, že při práci se fantazii meze nekladou. Ale kladou. Vizovické pečivo by mělo odpovídat tradici. Ani dětem neuškodí, když se tentokrát budou držet zpátky. Ostatně – práce podle vzoru učí trpělivosti a píli. Tedy žádná autíčka, „roztomilé“ patvary či zjednodušené vykrajované tvary, ale trojrozměrné rybky, ptáčci, zvířátka, košíčky, kvítka, srdíčka, stromky, hvězdy, věnečky…

Základním modelářským tvarem je tenký váleček, který můžeme ohýbat a proplétat, a dále kulička, jíž je možno zploštit. Dotváříme nožem a nůžkami. Jednotlivé díly spojujeme navlhčením a jemným přitlačením. Na ozdobu (nebo tlamičky zvířátek) lehce vtlačíme koření a seminka.

Hotové ozdoby uložíme na suchý plech, potřeme rozšlehaným vejcem a zvolna pečeme asi dvě hodiny při 50 stupních. Pak teplotu zvýšíme na 150 stupňů a dopečeme do zlaté barvy.

Vizovické pečivo můžeme použít jako součást ručně zhotoveného vánočního přání, doplnit jím chvojí ve váze z hrubé kameniny nebo ozdobit malý stromeček v lidovém duchu. Když k němu přidáme zlacené ořechy (naši předkové rádi zlatili), ozdoby ze slámy, šustí a nějakou tu slaměnku, nebude moci našemu vkusu nikdo nic vytknout.