Většina dětí v Česku je kojená nanejvýš šest měsíců

Přes půl roku je v České republice kojeno 40 % dětí a odborníci se shodují, že v prvních šesti měsících je mateřské mléko pro novorozence jednoznačně nejlepším zdrojem obživy. Jenže spousta maminek musí v prvním roce dítěte řešit problém, jakou výživu pro dítě zvolit, když kojení z jakéhokoliv důvodu musely ukončit.

U 14 % dětí bylo kojení ukončeno už do konce šestinedělí, vyplývá z výzkumu Ústavu zdravotních informací a statistiky. Výběr náhradní alternativy za mateřské mléko je přitom častokrát velmi náročným úkolem. Rad o kojení a přirozené výživě kojence najdete totiž nespočet, ale maminky, které řeší přechod dítěte z kojení na tzv. náhradní mléko, zůstávají prakticky bez pomoci a povšimnutí. Často se také setkávají s odsuzováním a špatnou informovaností především ze strany svého okolí.

Kravské mléko není vhodné

„Mléčná složka hraje i po ukončení kojení ve výživě dítěte velmi důležitou roli, proto je třeba řešit, čím ji v tomto období pokrýt. Nejlepší volbou navazující na kojení jsou náhradní mléka pro kojence či batolata, označovaná také jako formule,” podotýká prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

„Problémem konzumace kravského a kozího mléka u velmi malých dětí je především vyšší obsah bílkovin a jejich nevhodné složení, vyšší obsah nasycených mastných kyselin a také některých minerálních látek, což představuje zvýšenou zátěž pro ledviny a močové ústrojí,“ vysvětluje lékař, proč není vhodné přímo přejít k podávání běžného neupraveného mléka.

Svou situaci by měly matky řešit s pediatrem, který je seznámen se zdravotním stavem i potřebami miminka. Mnoho malých dětí ale alternativu za mateřské mléko odmítá. Nutriční terapeutka Poradenského centra Výživa dětí, specializovaná na výživu kojenců a batolat, Lucie Houfková vysvětluje, co je nejčastější příčinou odmítání: „I když se výrobci mléčných formulí snaží, aby chuť i konzistence byla mateřskému mléku co nejbližší, dítě samozřejmě pozná, že je ‘něco’ jinak. Jinak neznamená lépe nebo hůře. Znamená to pouze, že je tento vjem pro dítě nový, nevyzkoušený, a proto dítě automaticky reaguje odmítáním.”

Hlavní je se nevzdávat

Vše je hlavně o trpělivosti. Miminko bude zřejmě ze začátku výživu odmítat, proto je dobré zvolit metodu opakovaného nabízení v rozumných časových rozestupech. Než si děti na nový způsob a hlavně chuť výživy zvyknou, potřebují minimálně patnáct ochutnání. Teprve pak přijmou za svou alternativu, která nahrazuje mateřské mléko.

„Je také nutné si uvědomit, že sát z prsu je něco jiného než sát z láhve. I to se dítě musí nejprve naučit. Totéž platí u starších miminek, která již mléko dostávají do speciálních hrníčků,” dodává Houfková a připojuje několik ověřených doporučení.

1. Kojení ukončujte až v okamžiku, kdy jste o správnosti tohoto kroku stoprocentně přesvědčené nebo v něm nemůžete pokračovat ze zdravotních důvodů. Toto rozhodnutí je nevratné.
2. Obrňte se trpělivostí a mějte pro reakce dítěte porozumění.
3. Pokud je to možné, ukončujte kojení postupně, nikoliv ze dne na den. Dítě tak bude mít čas si novou chuť a techniku osvojit (pravidlo 15 ochutnání).
4. Při výběru správné náhradní mléčné výživy se poraďte s pediatrem a zohledněte věk a individuální výživové potřeby vašeho dítěte.
5. Vybrané mléko nevyměňujte po prvním odmítnutí za jiné, totéž platí pro lahvičku či hrníček. Odmítání nemá s chutí mléka ani tvarem láhve či hrníčku zpravidla žádnou spojitost, rozhodující je trpělivost.

Zdroj: novinky.cz