Verbální vývoj od 2 do 2,5 let

Dítě zvyšuje svůj komunikační apetit. Prostřednictvím verbální komunikace se dovede již dožadovat svých cílů a komunikovat se svým okolím. Začíná tvořit víceslovné věty, pomalu začíná skloňovat a časovat. Ovládá již 200 až 400 slov. Podle Lechty (2002) vrcholí účinek tzv. genotypického faktoru pro osvojování řeči a začíná období gramatizace řeči. Vlastní vývoj gramatizace řeči však nastává až v období mezi 3. a 4. rokem dítěte. Dítě už nepoužívá pouze podstatná jména a slovesa, ale osvojuje si další slovní druhy. Pozvolna přestávají být věty disgramatické, dítě začínají tvořit věty víceslovné, vnímá distinktivní znaky některých fonémů v rámci znělosti (T – D), způsobu artikulace (P – A) a místa artikulace (M – G). Myšlení se stává verbální a řeč intelektuální.

Dítěti se zdokonaluje představivost, porozumění a výslovnost. Rádo se ptá na věci kolem sebe. Často používá přídavná jména, zájmena a předložky.

V tomto období dítě začíná chápat slovosled mateřského jazyka, rozdíly mezi nahoru a dolů, venku a vevnitř, velký a malý. Rádo poslouchá a snaží se vykonat jednoduché pokyny. Dokáže soustředit svou pozornost na aktuální věc. Bez problémů dokáže komunikovat s lidmi širšího okolí.

Podle Klenkové (2006) je dítě stále v období asociačně reprodukčním. Dochází k prudkému rozvoji verbální komunikace. Wendler a Seidner (in Klenková 2006) upozorňují na možnou frustraci dítěte v případě neúspěšného pokusu o komunikaci. Frustrace z neúspěšné komunikace dětem hrozí ve věku 2,5 let.