Verbální vývoj od 1,5 roku do 2 let

Dítě častěji komunikuje se svým okolím verbálně. Pomocí řeči poznává své okolí. Napodobuje dospělé, ale i samo od sebe opakuje slova – hraje si se slovy. Pomocí sečtení dvou jednoslovných vět tvoří věty dvojslovné. Je to období prvních otázek. Tvoří otázky typu, kdo je to a co je to? Dítě je již schopno reprodukovat dvojici či trojici čísel, umí ukázat na panence části těla. Při artikulaci slov často vynechává slabiky. Lechta (2002) toto období nazývá obdobím sémantizace.

Klenková (2006) dále doplňuje Lechtovu charakteristiku období vývoje do 2. roku. Dítě podle Klenkové začíná používat řeč jako nástroj ovlivňování svého okolí, k dosahování svého cíle. Dochází k prudkému rozvoji řeči, ale dítě nadále zůstává na úrovni první signální soustavy, na úrovni konkretizace. První slůvka již nabývají funkce pojmenování, dítě vytváří jednoduché asociace pomocí transferu. Dítě již považuje mluvení za činnost. Objevuje se egocentrismus. Klenková (2006) definuje toto období jako asociačně reprodukční.

V období, kdy si dítě vytvoří mluvní zvyky, stereotypy, začne vytvářet větší celky. Sdružené mluvní zvuky se postupně pohybově zpřesňují v pohybovém analyzátoru. Čím dál více se ve slovech objevují podobné fonémy mateřského jazyka. Dítě se učí mluvit na principu názornosti. Mluvní zvuky se spojili ve vzorce, stereotypy.

Důležitou úlohu v ontogenezi řeči hraje transfer, který se začíná ve větší míře objevovat právě v tomto období. Přenos (transfer) je děj, proces, kdy dítě navozený mluvní zvuk, sdružený s podnětem, přenáší na jev podobný, na něco analogického. Transfer reflexně podporuje rozvoj řeči, pokládáme ho za tzv. jazykové podvědomí nebo jazykový cit. Transfer je také základem pro vývoj gramatiky a pro zobecnění. Důsledkem transferu děti předškolního věku tvoří slova jakoby nová, ale při rozboru těchto slov lze zjistit, že jejich původ je v mateřštině. Vznikají tak docela přirozeně přenosem z užívaného označení na věc podobnou, čili analogií a transferem.

Kolem 2. roku již dítě obyčejně mluví v jednoduchých větách. Zatím ale jejich verbální komunikace není přesná, je se špatnými tvary, slovosledem, gramatické tvary tvoří dítě analogicky na základě podobnosti, ještě nejsou zcela artikulačně obratné a často vytváří nová slova. Nezřídka se objevují odlišnosti ve vývoji chlapce a dívky vzhledem ke komunikaci. Chlapci začínají mluvit později, celá slova se mohou u chlapců objevovat kolem 2. roku, i později. Vývoj se většinou postupem času vyrovná.

Asociace klinických logopedů poukazuje na fakt, že vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností. Na konci 2. roku si dítě osvojuje hlásky:
konsonanty: K, G, H, CH, V, F a diftongy: OU, AU.