Verbální komunikace vraném věku

Dar řeči je daný pouze člověku. Osvojování si mezilidských vztahů prostřednictvím komunikace, porozumění a dorozumívání pomocí jazyka, trvá po celý život, avšak k nejdynamičtějším obdobím osvojování komunikace patří období od prvního pláče novorozeněte k prvním slovům či větám.

Komunikace závisí na anatomické struktuře a vlastnostech senzorického a motorického aparátu, na organizaci struktur CNS. Proto je v raném věku omezená možnost verbální komunikace vzhledem k nedostatečnému vyvinutí zmiňovaných orgánů. Vývoj je peridiozován dle predispozic. Komunikace je do jisté míry predisponována, ale dá se vůlí měnit, napodobováním učit. Během života je možné rozvinout nové komunikační prostředky, projevy, strategie, může se měnit forma a obsah signálů komunikace.

Na vývoj dítěte, včetně verbálního vývoje, působí celá řada faktorů, která vývoj ovlivňuje. Patří sem faktory vnější, jakožto prostředí, ve kterém dítě žije, a vnitřní faktory, jakožto zdravý vývoj analyzátorů, vrozené předpoklady, vývoj intelektu a celkový fyzický i duševní stav. Jedním z nejdůležitějších podmínek pro zdárný řečový vývoj dítěte je vztah, interakce mezi matkou a dítětem, a správný řečový vzor.

Raný věk je období od narození dítěte do tří let věku. „Komunikace prostřednictvím přirozených gest je vlastní dětem v kojeneckém (do 1 roku) a batolecím (od 1 do 3 let) věku, tedy ve věku, který odborníci označují jako věk raný.“