Ve 3 letech myslíme více než ve 30

Michael Merzenich, výzkumný pracovník kalifornské univerzity v San Francisku, uvádí, že “mozek novorozence pracuje jako počítač, který si ihned po spuštění začne vytvářet své vlastní programy a nové funkce. Je jako stroj, který si sám utváří své schopnosti. Ve třech letech má dítě v mozku mnohem více nervových spojení, než kolik jich kdy dokáže využít. Právě tehdy začíná proces selekce, během něhož sílí nejčastěji užívaná spojení na úkor těch nejméně užívaných. V tomto období mohou rodiče začít zásadním způsobem ovlivňovat to, jaká spojení v mozku dítěte posílí, protože je považují za užitečná pro jeho intelektuální rozvoj.”

Merzenichova slova potvrzuje řada výzkumných prací. Například z encefalogramu je jasně patrné, že mozková činnost tříletého dítěte je dvakrát silnější než u dospělého člověka. Každá mozková buňka nebo neuron se může spojit s tisícovkami dalších, dokonce s více než 15 000 buněk či neuronů. Díky tomu vzniká neuvěřitelně provázaná síť nervových spojení. Pokud je dítě opaovaně využívá v každodenním životě, stanou se trvalou součástí mozkových drah. Pokud je však využívá jen zřídka nebo vůbec ne, spojení zakrní. Právě proto mají zásadní význam pro rozvoj mozku zkušenosti. Aby je člověk mohl zpracovat a reagovat na ně, vytváří si své vlastní postupy.

Například mozek hluchého dítěte nemá žádné zkušenosti, které by mu umožnily vytvořit si spojení potřebná k interpretaci zvuků. Jak si má vyložit to, co mu ostatní chtějí sdělit? Zvolí si tedy jinou cestu, začne rozvíjet jiné oblasti mozku a prohlubovat například schopnost interpretovat pohyb rtů osoby, která k němu mluví. Z těchto údajů vyplývá, že strukturu dětského mozku ovlivňují jednotlivé zkušenosti, které podněcují rozvoj některých schopností na úkor jiných. To ostatně dokazují i výsledky, kterých dosáhl Reuven Feuerstein v situacích, jež byly považovány za bezvýchodné.

Zdroj: Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí (Nessia Laniado)