Vytvořte si vlastní 
09.09.2011 
Ještě než jsem otěhotněla, vedla jsem často s kamarádkou debatu o tom, jak budu chtít pro svoje děťátko to nejzdravější. Prostě co nejdéle ho udržet na zdravé stavě. Jenže člověk míní, život mění. Ale nebudu předbíhat, pěkně popořádku.
Dcerka se narodila zdravá, s normální porodní váhou. Kojila jsem, ale s kloboučkem. Ze začátku to šlo, ale potom nastal menší problém. Od čtvrtého měsíce by téměř nemusela jíst, nikdo mi nedokázal poradit, tak jsem přišla na to, že nejlépe spolupracuje v polospánku. K tomu ještě moc nepřibírala. Začali jsme proto brzy s příkrmy z lékárny. Protože její váha opravdu nebyla nic moc, absolvovali jsme vyšetření krve i růstu. Nic se nenašlo, dcerka byla a je čilá až, až. Teprve nedávno(jsou jí 2 roky a 2 měsíce) jsem “ztratila” nervozitu před každým krmením. Konečně více jí.
A jak jsem to myslela s tou zdravou stravou? Dcerka má stále ráda masozeleninové příkrmy. Dlouho jsem se trápila myšlenkou, že jí jídlo většinou kupuji ve skleničkách (i když všude píší, jak jsou suroviny pečlivě vybírány), kdežto kamarádky vaří. Dnes mám několik osvědčených jídel, které když uvařím, tak je dcerka sní a kombinuju je s příkrmy. Tím, že se dcerka více rozjedla, už to neřeším, hlavně když něco sní, třeba i méně zdravé. Dám jí to, na co má chuť (pokud to opravdu není jídlo nevhodné pro batole). Takže moje rozhovory o zdravé výživě nakonec skutečnost zatratila.
V mém okolí jsem na takovéhoto nejedlíka nenarazila, tak možná pomohu uklidnit nějakou čtenářku se stejným problémem. I když je to občas k nevydržení, jednou určitě dojde ke zlepšení.
Rubrika: 
já bych k článku možná dodala jen to, že já jsem třeba opak. Žádné příkrmy ve skleničce – i pro mě je to zprominutím hnus. Dcerka byla chvíli kojená, s příkrmy jsem začala ve 4.měsíci. A hezky vařit – však to není nic složitého a čerstvé je nejlepší. Ani jí příkrmy ze skleničky nechutnaly – dávila to. Však jsem říkala – ani pes to nežere 🙂
A taky otázka peněz? Co je levnější? Vařit nebo kupovat hotovky? … u nás zvítězilo vaření. A pomáhalo zamrazování pro případ nouze.
Dobrý den.
Musím k Vašemu článku napsat, že máte pravdu. Od malinka moje dcerka bojovala s jídlem. A to od malinka myslím to, že opravdu od narození. Když jsme odcházeli z porodnice, tak nedokázala vypít více jak 40 ml. Musím také uvést na pravou míru to, že se narodila o 3 týdny dříve s porodní váhou 1990g. I od toho se odvíjelo množství mlíka co byla schopná vypít. Po čtyřech měsících kojení, kdy mi u prsu usínala a neměla sílu si vytáhnout dostatek mlíka a proto jsem ji musela dorážet z flašky, pořádně stále nepřibírala. Musela jsem ji odstavit a přejít na flašku, že které se jí líp pilo. Pomalu jsme také přecházeli na příkrmy, ale ani toho moc nesnědla – pár lžiček si vzala a pak zase následovalo dorážení z flašky. A protože toho moc nesnědla, tak jsem se také uchýlila k nákupu flaškových příkrmů a výživ. Každou tu flašku měla na dva dny a také díky tomu měla i pestřejší stravu. Nejvíc se mi ale osvědčilo ovoce. Toho byla schopná sníst víc a zatím jí to i zůstalo. Rozjídat se začala až po prvním roce, kdy jsme dostali zelenou s přisolováním. Dnes má dva roky a dostala se už přes 10 kg. A přesně jako vy píšete – když máte doma nejedlíka, tak neřešíte jestli dostanete do dítěte to naprosto nejzdravější když to nechce papat. Hlavně že s ní něco. Tím nemyslím, že bych dávala malé něco nezdravého, to ne. Ale říkala jsem si, že výrobci v příkrmech musí dodržovat nějaké zásady a pravidla co se týče kvality obsažených surovin, je to i pohodlnější co se vaření týče a bylo to pro malou pestřejší než jak bych jí byla schopná vařit a nakonec pro nás i levnější když měla jednu skleničku na dva dny. :-))))
Tak to je moje zkušenost. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale ono to šlo tak nějak samo 🙂