Vánoce – jak to chodí u nás

Zase se blíží ten čas, kdy k nám příjde Ježíšek, říká se, čas klidu a míru. Ale jak pro koho. Nejprve začínají zmatky se sháněním dárků. Pranice v obchodech, ať už o hračky, tak i o kolekce, výzdobu a spousta dalšího. Většinou to je práce ženy. Alespoň v mém případě to tak je. Proto si “práci” ulehčuji nákupem po internetu. Doporučuji stránky funkids, tam sežene hračky hodně levně oproti běžným hračkárnám. Co se týče pečení cukroví, začínáme kolem Mikuláše. Pečeme perníčky, připravují se další těsta a odpéká se. Hodně cukroví dostáváme. Můj dědeček je nadšený cukrář, vždy mu říkáme, ať už toho tolik nepeče, ale nedá si říct. Výzdoba se  změní na vánoční, sundáváme podzimní dekorace. Začínají se pouštět koledy a ten čas si tak vychutnáváme. Dny utíkají tak rychle, že na poslední chvíli dokupujeme dárky, dopékáme, s tou myšlenkou, že už vše ani nestihneme. To, co bylo v plánech se většinou hodně ubírá, dělají se jen ty nejdůležitější věci. Už se modlím, aby vše bylo už u konce – aby už nastal ten Štědrý den. Děti v očekávání, já už nervózní, aby bylo vše tak jak má. Objíždí se rodina, dováží se dárečky, začínají i hádky. Ano i tak to bývá, letos to očekávám stejné. Předhánění se, kdo co koupí lepší, větší, dražší. Je to smutný, ale je to tak. Někdy si i říkám, kdyby Vánoce nebyly, tak je to lepší.  Ale to bych přece těm mým zlobivým andílkům nemohla udělat. Však se na to těší. Až kouzlo vánoc dýchne na ně tu pravou vánoční atmosféru, kdy se rozsvítí světýlka a objeví stromeček a pod ním tu kupu dárků. To pak hřeje u srdce, že ten všechen shon nebyl až tak nejhorší. Na Vánoce se připravujem většinou od října a rozbalení dárečků trvá sotva půl hodiny. Už se u nás začíná s předbíháním, tak doufám, že tyto Vánoce zase přežijem ve zdraví a spokojenosti ….. začínám se na to psychicky i fyzicky připravovat.