Vytvořte si vlastní 
17.10.2011 
Každé dítě dělá od narození pokroky, nad kterými mají rodiče a ty nejbližší, kteří ho mají rády, radost, a je to pro ně nová událost. Ten den, kdy si poprvé sedne, kdy poprvé uchopí hračku, atd. si maminka může slavnostně zapsat do deníčku na památku. Někdy může být maminka nervózní, když má vyčtené knížky, časopisy s různými tabulky, grafy, co by v kterém měsíci mělo dítě umět a její dítě to ještě neovládá. A pak jí ještě někdo zpraží výtkou, jakto, že to či ono ještě její dítě neumí. A co teprve takové ty věčné otázky na děti, které vám pohnou žlučí! Můžou to být vaši rodiče, tchyně, tety nebo potkáte někoho, koho jste dlouho neviděli a po prvních formálním přivítání se otočí řeč na vaše dítě. Vy se pyšníte pýchou, jak je vaše skoro roční batole šikovné, že hezky papá, atd. a dotyčný se zeptá, jestli už chodí, mluví, atd. Otázka by vás ještě tak nerozčílila, kdyby ovšem rozhovor nepokračoval dalšími větami, které vás už můžou vytočit.
” Tak co, už chodí? To ještě nechodí? ” Náš kluk začal chodit v devíti měsících!”
” Nosí ještě stále pleny? To už by v 18 měsících měl, to za nás chodily děti už v půl roce na nočník!”
” To ještě stále kojíš? Budeš mít vytahaný prsa! ” Dřív se kojilo jen šest měsíců!” ” Měl by hlavně pořádně papat!
A vrcholem konce rozhovoru je, když dotyčný začne vaše dítko sám učit, co by podle něj mělo už umět. Takže vezme dítě za ruce, ještě k tomu blbě a začne s ním chodit, předvádí mu, jak má čůrat, nutí ho do jídla, které dítě stejně nechce… Nejen, že vás tím zároveň poníží, protože můžete mít pocit, že jste neschopná, ale i nenápadně může v budoucnosti snižovat vaší autoritu. Proto se nedejte! Každé dítě je originál a vyvíjí se jinak. No a co, že ještě v roce nechodí, tak bude chodit později no.
Náš Pepíček začal lézt v osmi měsících- první den po novém roce, kdy jsme spolu odpoledne prospali na hrací dece na mě pak čekalo překvapení, chodit sám od sebe ve čtrnácti měsících, nikdy jsem ho za ručičky nevedla, pleny stále nyní v sedmnácti měsících nosí a i když už papá pevnou stravu, tak kojím stále- co je komu do toho, že budu mít vytahaná prsa! Spoléhám jen na svoji intuici, které věřím. Ke všem vývojovým úkonům, které se musí naučit dozraje. Prostě dozraje a hotovo! Všechno má svůj čas. Tabulky a grafy mám pečlivě vyčtené, ale řídím se jimi jen orientačně, nedávám jim velký význam.
Nesrovnávejte vaše dítko s ostatními dětmi. Vývoj dítěte není žádná olympiáda, dítě není cvičená opice nebo cvičený pes! Vaše dítko nenutťe do vývojových úkonů- do předčasného sezení, následně chození, atd. Nemá to nic společného s jeho inteligencí, naopak předčasným nucením by jste mohli dítěti spíše ublížit. Nic si nedělejte z toho, že “nezapadne” do vývojové tabulky, pokud máte zdravé, hravé a veselé dítě! Jednou vás novým úkonem určitě překvapí!
A jaká otázka, co už umí nebo neumí vaše dítě, zaručeně vytočí vás? Napište nám!
Rubrika: 
