Učení dítěte na nočník

Předpokladem úspěchu je dostatečná zralost dítěte a také trpělivost rodičů. Ovládání svěračů je velkým vývojovým pokrokem v životě batolete. Zrání močového ústrojí a příslušných center v mozku ovlivňujících vyprazdňování močového měchýře je indivuální.

Dítě by se nemělo učit na nočník dřív, než matka pozná, že je již schopno vykonat nějaký složitý úkol (například správně zareagovat, když mu matka řekne – „běž prosím za tatínkem a dones mu toto pero”). Předpokladem úspěšného učení dítěte na nočník je jistota, že dítě přesně chápe, co a proč má dělat. Maminka by měla také pozorovat, kdy dítě již dovede čurat méně často, ale ve větším množství.Tyto předpoklady se dostavují v období kolem roku a půl.

Mělo by se také naučit „slovo”, které bude označovat to, že čurá nebo se již vyčuralo. Teprve pak je možné, aby se učilo chodit na nočník (některé dítě nočník nechce a chce to zkoušet hned na záchod) tak, že bude doma chodit s vysvlečenými kalhotkami, aby tak co nejvíce cítilo, že teď je ta chvíle, kdy se mu chce čurat. Nezačínejte s nácvikem chození na nočník v období, kdy se chystáte na dovolenou, nemoc aj.

Kupte klasický, pohodlný, stabilní nočník. Nevybírejte příliš zdobené, hrací nočníky, vsaďte na klasiku. Nejprve dítě s nočníkem seznamte. Dítě musí vědět, že se nejedná o hračku, ale o nočník.

Umístěte nočník tak, aby jej dítě vidělo, aby na něj dosáhlo. Pokud už dítě na nočníku sedí, nemělo by si hrát, například s kostkami, mělo by vědět, že teď je chvíle jenom pro to, aby se vyčuralo, a stejně tak mu zdůrazňujte, že nádoba, na které sedí, je určená jen pro čurání. Může si s nočníčkem hrát jen tak, že na něj dává vyčurat medvěda nebo panenku.

Nejdříve dítě posazujte na nočník po jídle, pití a po spaní. Pokud se snaží stát, snažte na něj v klidu promlouvat. Pokud vykoná potřebu, pochvalte jej, pokud ne, tak ho nehubujte. Tento akt se snažte důsledně ritualizovat.

Pokud se již dítě naučí nějakou věc – například chodí na nočník doma a nepotřebuje pleny, neměla by mu maminka dávat pleny ani v té chvíli, kdy jde ven. Dítě se již něco naučilo a bylo by zmatené, kdybychom mu znovu dávali pleny.

Rozhodně je to indivuduální, některé děti jsou již bez plen ve dvou letech, jiné děti mají třeba pleny ještě ve 4 letech, alespoň na noc. Horní hranice nočního pomočování je 5 let. Jestliže se vaše dítě pomočuje ještě ve vyšším věku, je třeba upozornit pediatra, který vás odešle na urologické vyšetření.

Takže všem maminkám pevné nervy a přeji, ať jsou vaše dítka brzy bez plenek.

Zdroj:

Špaňhelová Ilona, Dítě-Vývoj a výchova od početí do tří let

Behinová Markéta, Kaiserová Klára, Velká kniha o mateřství, Mladá fronta