Spravedlnost k dítěti

• Uč je, aby se snažilo ve všem o nejlepší výkon.
• Vyslov mu uznání za jeho výkon.
• Uznej i jeho snahu, nestojí – li výkon za mnoho.
• Snaž se nejprve pochopit jeho pohnutky a porozumět mu, než je zahanbíš nebo potrestáš.
• Chovej se tak, aby se k tobě nebálo přijít i s přiznáním, že provedlo něco, zač by mělo být pokáráno nebo i potrestáno. Ať důvěřuje tvé spravedlnosti i tvému uznání dobré snahy.

Čemu se máš vyhýbat?

Nejednej s ním ustavičně jako s malým dítětem. Možná, že tě to těší, ale dítěti to brání duševnímu růstu. Nehýčkej je tím, že za ně konáš to co by už mohlo dělat samo. Nikdy není tak malé aby se nemohlo učit. Čím dříve se naučí být samostatné, tím snazší bude pro ně život. Nezhýčkej dítě tím, že mu dáš vše, co chce. Nauč je, aby si vážilo toho, co dostane, připomeň mu námahu rodičů, než mohou dítěti něco dopřát, a zdůraznit, že bude – li samo později dobře pracovat, může dosáhnout všech věcí, které si bude přát.

Pamatuj!

Výchovou dokážeš u svého dítěte mnoho. Dítě udělá většinou to, co od něho očekáváš. Očekávej tedy, od něho správné jednání a chování. Ve výchově mají oba rodičové a jiní příbuzní postupovat jednotně. Jinak vzniknou u dítěte duševní rozpory.