Vytvořte si vlastní 
15.12.2011 
Celý život si budu vyčítat věc, která se stala zcela zbytečně. Které jsem mohla hravě předejít a která mohla zkončit velkou tragédií. Koupání mého maličkého probíhalo jako v jiných rodinách. Koupala jsem ho v dětské vaničce, která byla vložená ve vaně. Zkoušela jsem ho koupat jen ve vaně, ale to pro něj byl veliký prostor, od nebyl zvyklý a bál se. V koupelně jsem měla i stůl, kde jsem měla připravený krém, čisté pleny a oblečení, a kam jsem malého pokládala po vytažení z vody. Na stole jsem ho osušila, nakrémovala a oblékla. Ten den, kdy se nám, nebo spíše mě přihodila ta nehoda, měl Kubík jen pár dní do 6. měsíců.
Jako obvykle jsem ho vykoupala a položila na stůl na přichystaný ručník. Osušila jsem ho, natřela krémem a chtěla mu vyčistit ouška. Otočila jsem se proto k němu zády a natáhla se pro tyčinky, které byly na skříňce pod zrcadlem. Byly to 2 vteřiny, které stačily obratnému miminku k tomu aby se mi překulil “do vzduchoprázdna”. Ležel na zemi pod stolem na zádíčkách a plakal. Já ho rychle zvedla a plakala s ním. Byla jsem vyděšená, zaskočená a strašně sem se bála co bude dál. Můj pohotový přítel okamžitě zavolal záchranku, která přijela téměř okamžitě. Já se přiznám v tu chvíli by mě toto ani nenapadlo. Doktor Kubíka prohlédl, neměl na tělíčku nic vyditelného, ani neblinkal, takže otřes mozku se nám zřejmě vyhnul. Přesto nás odvezli do nemocnice na rentgen a pozorování. Tam jsme si poleželi 3 dny. Vše ale bylo v pořádku. Vůbec žádné následky, snad ani modřinka. Příští koupání bylo hrozné. Měla jsem strach, šílený a asistoval mi pro jistotu přítel.
Dodnes mě to užírá. Dodnes mě ukápne slza, jen na to pomyslím. Představuji si co vše jsem svoji nedbalostí a hloupostí mohla tomu svému nejcennějšímu způsobit. Stačilo aby se při pádu bouchl o roh vany, což mu mohlo zlomit vaz, nebo poranit páteř a já už bych se nikdy nedočkala prvních krůčků mého zlatíčka. Mohla jsem z něj udělat mrzáka na celý život, mohlo dojít k vnitřnímu krvácení, mohl se mu při pádu natrhnout nějaký vnitřní orgán a musel by jít na operaci. Mohlo se stát milion věcí, ale nestalo. Díky Bohu. Přitom stačilo tak málo. Stačilo abych jednou rukou přidržovala miminko a druhou se v pohodě natáhla pro tyčinky. Byla to moje hloupost a neschopnost předvídat. Byly to jen 2 vteřiny, které mohli totálně změnit život mě a hlavně synovi.
Následky nepozornosti mohou stát děťátko to nejcennější – zdraví či dokonce život. A s vědomím, že jste způsobili neštěstí druhému, zvláště svému milovanému, bezbrannému dítěti by se hodně špatně žilo. Prosím buďte velice opatrní.
Rubrika: 
Milá Aleno, měla jste velké, ale opravdu velké štěstí. Strážný anděl vašeho dítěte by zasloužil řád Bílého lva. Pamatujte ale, že každému velkému maléru předchází varování, při kterém se třeba nic nestane, nebo se stane jen něco velmi malého. Je už na nás, jestli těmto varováním budeme věnovat dostatečnou pozornost a poučíme se z nich. Vy jste evidentně k tomuto varování přihlédla a poučila jste se z něj. Máte mé plné sympatie :-)))
s pozdravem Honza z Hnidous u Kladna