Je to trvalka s dužnatým vřetenovitým kořenem, z něhož vyrůstá přízemní růžice protáhlých listů spolu se stvolem, který nese sytě žluté až světle žluté květenství o velikost 2 až 3 cm. Celá rostlina, zejména pak dutý stvol, obsahuje mléčnou nahořklou tekutinu. Plodem je špičatá nažka zakončená chmýrem.
Místo výskytu:
Pro mnoho lidí představuje smetanka spíše než léčivou bylinku nepříjemný plevel, který roste prakticky všude, jak na loukách, trávnících, sušších stanovištích, tak i v horských oblastech.
Sbíraná část a období:
Kořen sbíráme v období od srpna do října, kořen s natí bez květů v období od března do května a listy, ty sbíráme dokud jsou zelené, zejména pak od května do října.
Způsob sběru a sušení:
Listy sušíme co nejrychleji na vzdušném a stinném místě.
Kořeny vždy vyrýváme, aby nedošlo k jejich poškození! Očistíme je od země, opláchneme, silnější můžeme rozříznout podélně (jiným způsobem nikoliv)!
Sušíme pouze umělým teplem do teploty 50°C. Správně usušený kořen se při pokusu o ohnutí zlomí a na lomu je bílý. Nedosušené kořeny snadno plesnivějí a tmavnou, proto je nutné suché kořeny uchovávat na dostatečně suchém místě.
Léčivé účinky:
Smetanka lékařská, kromě toho, že její mladé listy obsahují velké množství vitaminu C, má i velmi všestranné využití. Vnitřně (jako nálev) se používá při nejrůznějších chorobách jater a močového měchýře, při zánětech žlučníku a střev, poruchách zažívání, nechutenství a cukrovce. Pro své krev pročišťující účinky pomáhá při dně a revmatismu. Zevně se využívá pro kosmetické účely, jako je odstranění nepříjemných uhrů, a dále jako obklady na hemeroidy.
Lidé často trpící únavou, ochablostí, celkovou vyčerpaností a nemoci, by měli buď pít šťávu z čerstvých rostlin, anebo podstoupit alespoň 14 denní kúru s čerstvými stvoly, kdy denně sníme pět až šest v syrovém stavu. (Pozor! Před žvýkáním stvolu je nutné nejprve umýt celý stvol i s květem, teprve potom odstranit květ od stvolu.) Stejná kúra napomáhá při chronickém zánětu jater, neboť čerstvé stvoly dokážou regulovat činnostjater a žlučníku, bezbolestně rozpouští žlučníkové kameny.
Použití:
Čistící čaj. Na noc dáme do ¼ l studené vody namočit jednu vrchovatou lžičku kořene a druhý den zahřejeme do varu a scedíme. Před a po snídani pijeme tento čaj po doušcích.
Pražené kořeny lze použít jako kávovinou náhražku obdobně jako kořen čekanky.
Svařené pampeliškové květy s medem se užívají proti kašli. Na 1 l odvaru nám stačí asi 30-50 květů, může být i více.
Čaj na otoky. Jednu vrchovatou čajovou lžičku pampeliškových listů, 1 čajová lžičku šalvěje a sporýše lékařského přelijeme velkým šálkem vařící vody a necháme přikryté 10 minut luhovat. Vše přecedíme a pijeme 2 šálky denně při lymfatických otocích.