Prožívání období batolete otcem

Mít doma batole znamená i pro tatínky mnoho životních změn a také úkolů. Kromě toho, že se v mnoha případech zvyšuje angažovanost otce v jeho zaměstnání, zvyšují se i nároky – pokud tomu tak nebylo už i dříve – na tatínkovu angažovanost v péči o jeho stále čipernější dítě.

Dítě v tomto věku vyžaduje daleko víc pozornosti, rádo si hraje, dává také daleko víc najevo své reakce, které se týkají otce a jeho různých projevů. Někdy se stane, že otec přijde domů a dítě se na něj tak těší, že mu ani nedovolí si svléci kabát a radostně na něj povykuje, aby si je vzal do náruče nebo je vyhazoval do výšky nebo si s ním nějak jinak hrál.

Dítě velmi potřebuje čas strávený s otcem, tatínkovy hrátky a legrácky, pro které mají právě tatínkové speciální „buňky”. Jakákoliv tatínkova účast na výchově dítěte je velmi prospěšná – povídání si s dítětem, vyprávění různých pohádek nebo příběhů, které si umí vymyslet jen tatínek, jen ten zná pohádky o autech, pirátech, letadlech, kombajnech, traktorech…

Tatínkové pomáhají svým dětem objevovat hlavně vnější svět mimo rodinu, a tak uspokojovat dětskou potřebu po neustálé změně podnětů. S tatínkem objeví, co je šroubovák, kladívko, naučí se poznávat všechny značky automobilů, které kolem projíždějí, když se jede na výlet. Pro maminku je to někdy velmi náročné, protože všechny značky nezná a nestihne je ani přečíst.

Ke spoustě pohybových dovedností mají ten správný klíč také většinou tatínkové: dítě potřebuje tatínka, když se učí jezdit na dětské tříkolce, potřebuje jeho povzbuzení. Ale potřebuje také vzor jeho chování, velmi dobře vnímá, jak se chová k mamince, jak mluví o různých věcech, jak se vyjadřuje, jak je hodnotí. Otec si hraje s dítětem úplně jiným způsobem, než matka, proto je velice důležité, aby mělo dítě ve své výchově mužský vzor. Chlapci předává zkušenosti a schopnosti technické, děvčeti zase mužský vzor pro hledání budoucího partnera a otce jejího dítěte.

Někdy je příklad otce tak silný, že zaslechneme, jak dítě při hře používá stejné slovní spojení jako otec nebo také některé výrazy, které by jinak nemohlo znát, kdyby je neslyšelo od někoho z blízkých.

Někdy nás to rozesměje, někdy zůstaneme stát jako opaření, protože si ani neuvědomíme, jaký máme my sami slovník.

Chtěla jsem tím jen říct, že čas, který dítě stráví s tatínkem, je nenahraditelný, a proto by jej měl tatínek dobře využít, protože se tento čas už nikdy nevrátí.

Zdroj:

Špaňhelová Ilona, Dítě-Vývoj a výchova od početí do tří let