Profesionální pěstouni místo kojeneckého ústavu?

Musím reagovat na článek redakce. Toto se mi zdá jako velice dobrý nápad, který tu měl být dávno. Jenže politici musí pochopit a hlavně uznat, že péče a výchova dítěte je nákladná věc. Bohužel vše se dnes točí kolem peněz víc než kdy dřív. To že se budu kromě svých dětí starat ještě i o “cizí” dítě (pojem cizí se mi příčí) pro mě znamená hlavně finanční zátěž. Jídlo ani pleny mi nikde zadarmo nedají. Je smutné, že na toto peníze stát najít nechce. Místo toho si sami vyplácí nehorázné odměny, financují stavby dálnic, které jsou nakonec nekvalitní nebo se za další miliardy zakonzervují. Také se politici rozhodli krátit peníze rodičům postižených dětí. To je tedy šílený.

Většinu postižených dětí vychovává pouze matka, protože muž ji brzy opustí, nezvládne tuto situaci. Je jasné, že takové dítě potřebuje péči 24 hodin denně. Potřebuje kompenzační pomůcky, potřebuje rehabilitace a auto svoji na přepravu. Kde mají maminky brát peníze? Nemohou jít do práce a nechat postižené dítě prarodičům v důchodu. A kdybych měla sama postižené dítě, chtěla bych se o ně sama starat. Nedalo by mi spát, jak je s ním zacházeno v mé nepřítomnosti, jelikož tato péče to je náročná zejména psychicky a vyžaduje trpělivost a výdrž. Všem pánům poslancům, kteří o těchto financích rozhodují bych přála mít doma takové dítě. Nebo jim povinně naordinovat měsíční dovolenou v takové rodině. Oni se na vše dívají z obláčku. To co sami neprožijete na vlastní kůži, to nikdy nepochopíte, i když máte celkem výbornou představivost. Napadá mě případ politika, který strávil celý den v kolečkovém křesle aby si zkusil, život vozíčkářů. Výborný nápad. A co si chtějí zkusit na vlastní kůži ještě? Vyjít celý měsíc ze životního minima? Sehnat 20 000 na léky svému dítěti, když jejich plat je poloviční a pojišťovny nic nehradí? Nebo zkusit cestovat s těžce postiženým dítětem hromadnými dopravními prostředky na nutnou rehabilitaci? Chtějí zakusit náročnost péče o dítě se svalovou dystrofií, kde ho musí přebalovat, koupat, polohovat, krmit sondou.. To si jistě už na vlastní kůži zkusit nechce žádný z nich. Ono je pohodlnější usadit svůj zadek do kolečkového křesla a vozit se. Jeden den. Směšné.

Slyšela jsem také názor, že profesionální pěstouni, budou toto dělat jen pro peníze. Někdo si myslí, že ležet doma a starat se o děti a brát za to peníze je pohoda, klídek, leháro? Ale proč by rodičovství nemohlo být placená profese? Pokud bude placená dobře a pěstouni budou stejně dobře a svědomitě o děti pečovat, nevidím problém. Sama si dovedu představit starat se o další děti, ale samozřejmě za pořádné peníze. Děti by se neměli na ničem šidit. Dopřeju jim vše (hračky, oblečení, výlety, léky, zdravou stravu, kroužky) ovšem stát mi na to musí dát peníze. To je jasné. A nejen na potřeby dětí ale musí ohodnotit i mou práci, abych měla svoje vydělané peníze zase pro svoji potřebu. Jen se koukněme na inzeráty na hlídání dětí. Když sečtu jen tu nejnižší taxu – 50 Kč /hodina, vyjde mi ocenění mojí práce na nějakých 38.000 měsíčně. Pokud počítám celodenní péči. Ocení stát takto pěstouny? Určitě ne. A je to špatně. Co jiného už má smysl, než výchova dětí. Jistě by se to muselo hodně dobře kontrolovat a pečlivě pěstouny vybírat. Je to velmi zodpovědná práce. Ale pro děti je život v rodině neocenitelný.

Stát by měl rodinám pomáhat, hlavně sociálně slabým. Já sama jsem s malým synem sama. Alimenty jsou směšné, do práce se nehrnu, jelikož můj syn po 4 dnech ve školce okamžitě onemocní. To je od září nekonečný problém. Babička v důchodu chce mít už svůj klid. Kdo mi ho pohlídá? Buď budu přežívat z dávek hmotné nouze a příspěvku na bydlení, nebo půjdu do práce, ale musím vydělat dost na zaplacení bydlení, jídla, benzínu a ještě hlídačky, která se mi o syna zatím doma postará. A minimálně 15 000 čistého si těžko kde vydělám, bez perfektní znalosti jazyků či účetnictví. A i kdybych zvládla vše z platu zaplatit, co z toho? Budu se honit, syna bude hlídat cizí paní a nakonec mi nezbyde na nic víc než na to životně důležité. Takže budeme živořit stejně. Je to těžké. Spousta lidí dávky zneužívá, do práce nejdou, i když můžou, nemají doma věčně kašlající dítě. Ale držím palce ať se projekt profesionálních pěstounů povede zrealizovat, ať všechny děti ve všech věkových kategoriích vyrůstají v rodině, jakékoli, hlavně milující a pozorné a stát ať platí a pořádně přitlačí na pilu. Ať se pěstouni nemusí ničím jiným stresovat než jen hrubkami v diktátě svých svěřenců. Držím tomu palce.