Proč, proč, proč?

V tomto období začíná dítě požadovat, aby jej okolí bralo již jako celou osobnost. Častá chvála a uznání, kdykoliv se jim něco podaří, jim pomáhá budovat pevné sebevědomí.

V tomto věku je dítě velice zvídavé a touží dozvědět se co nejvíce o okolním světě a jeho neustálé “proč” mu pomáhá se v tomto světě orientovat. Nezastupitelnou funkci při zpracovávání zážitků má hraní. K nejoblíbenějším hrám tříletého dítěte patří hra, že je něco “jako”. Projevuje přitom fantazii, která dokáže všechno. V tomto věku také pozná, co je dobro a co zlo. Klasickým příkladem je, že pracně vystaví vysokánskou věž z kostek a vzápětí ji  zbourá. Velmi oblíbené jsou u takto starých dětí pohádky, v nichž je dobro a zlo jasně vymezené. 

Dítě začíná již kolem třetího roku mít představu o průběhu času. Dokáže pochopit rozdíl mezi “včera”  a “dnes”. Těžko snáší, když na něco musí čekat, a když má přerušit činnost, do které je právě zabrané.

Velký vliv na chování má také chování jeho rodičů. Rodiče jsou pro dítě zdrojem citové jistoty a orientace. Nikdy by se k němu neměli chovat nespolehlivě. Osobnost dítěte se teprve vyvíjí. Rodiče jsou přitom prvními a největšími vzory. Každé dítě je ovšem jiné. Pokud mají rodiče pochopení a dokážou se srovnat s tím, co už umí a co se mu ještě nedaří, je to velká výhoda pro obě strany.