Práva rodičů

Co to jsou vlastně práva rodičů? Je to svým způsobem naplnění rodičovské potřeby – být s dítětem, vychovávat je, dát mu jméno, zastupovat je před veřejností a příslušnými institucemi, spravovat jeho majetek a rozhodovat, kde a čím dítě bude. Není toho málo, ale všechna tato práva rodičů jsou též právem a potřebami dítěte. Neuspokojí-li je rodič, musí je uspokojit společnost, tj. jejím jménem různé instituce, pečující o dítě, a soud, který o způsobu péče rozhodne.

Náš rodinný zákon velmi moderně vyjadřuje tento vztah. Na jedné straně naplnění života rodičů v jejich citovém vztahu k dětem, na straně druhé naplnění práv dítěte uhrazením všech jeho potřeb. Mostem mezi těmito dvěma stránkami je odpovědnost rodičů k dětem, odpovědnost za ně, za jejich zdravý vývoj a výchovu. A to vše musí být v souladu se zájmy společnosti. A společnost je zodpovědná rodičům a dětem. Tak je rodičovství nedílnou součástí života společnosti. Je přitom společností chráněno a podporováno. Zákon výslovně zdůrazňuje, že rozhodující úlohu ve výchově dětí mají rodiče, kteří svým životem, chováním a vztahem ke společnosti mají být dětem příkladem.

Z toho hlediska právo rodičů k dětem je vlastně naplnění jejich povinností k nim. Tak to formuloval profesor Švejcar a tak to odpovídá i novému chápání rodičovství ve společnosti.
Toto pojetí rodičovství zdůrazňuje zájem dítěte jako prvořadý, i když předpokládá vzájemný soulad mezi zájmy jednotlivých činitelů, na těchto vztazích zúčastněných. Zdůrazňuje totiž povinnosti rodičů k dítěti jako rozhodující faktor v celém tomto mnohotvárném jevu, který vlastně udržuje lidský rod a jeho kvalitu.

Toto pojetí nebere příliš zřetel na pokrevnost rodičů a dětí, nýbrž existenci dítěte a vazbu k němu, ať již přirozenou či uměle vytvořenou osvojením či pěstounstvím. Z hlediska zájmu a prospěchu dítěte je svým způsobem lhostejné, zda ten, kdo o dítě pečuje a jeho potřeby zabezpečuje, je jeho původce či cizí osoba. Důležité je, aby jeho potřeby nezůstaly neuspokojeny, aby vývoj a výchova byly řádně zabezpečeny.

V tom tedy spočívají povinnosti rodičů a také v zabezpečení všech potřeb dítěte na co nejvyšší úrovni, vyplývající z jeho vnitřních dispozic i vnitřní situace. Včas je třeba je poznávat, popřípadě je vyvolávat. Přitom usměrňovat odchylky ve vývoji dítěte náležitou péčí tak, aby se všechny jeho schopnosti co nejlépe rozvinuly a ono nelezlo optimální místo a postavení ve společnosti.

V souvislosti s povinností rodičů k dítěti je třeba se zmínit o někdy velmi diskutovaném problému – zájmu rodičů o dítě. Jeho hodnocení charakterizuje i hodnocení vztahu rodičů k dítěti. Nedostatek nebo dokonce nepřítomnost tohoto zájmu může zakládat důvod i pro zásah soudu do práv rodičů k dítěti a to až ke zbavení všech jejich práv. Na druhé straně přítomnost tohoto zájmu opravňuje k dobré prognóze správného vztahu rodičů k dítěti, byť by se v dané situaci o něm mohlo pochybovat. Opravdový zájem o dítě lze tedy charakterizovat z chování rodičů a jejich postojů k dítěti, které vyplývají z rodičovského citu, lásky a řádné péče. Znamená to,že v mezích svých možností a sil vyvíjejí takové úsilí, aby s dítětem žili společně a působili na ně v bezprostředním styku. Jestliže se dítě dostane z nějakého důvodu mimo jejich dosah, činí pak rodiče vše pro to, aby se co nejdříve vrátilo zpět do jejich přímé péče a výchovy.

Pro dobrou socializaci dítěte je žádoucí, aby ji zajišťovali oba rodiče. Proto rodičovství je vázáno především na rodinu a rodina vázána na manželství. I tato okolnost je v našem zákoně o rodině zvláště zdůrazněna. Právě dobrá rodina, dobré rodinné prostředí a dobré vztahy rodičů a dětí navzájem jsou základem společnosti a ovšem také dobré výchovy dětí a péče o ně. I tuto okolnost je nutno zařadit do povinností rodičů k dětem – zabezpečit jim úplné rodinné prostředí.

Rodina však nestačí na plnění všech svých funkcí i povinností k dětem, na které stačila v době dřívější. Musí se proto na nich podílet nebo je přímo zabezpečovat společnost. Je to především pomoc rodinám s dětmi se svými složkami pomoci ekonomické, zdravotní, výchovné, právní, sociální. Nové významné prvky je již uskutečnily či uskutečňují (např. mateřský příspěvek, spoření mladých apod.). Je to nové pojetí péče o dítě – jako doplněk rodinné výchovy a nikoli její náhrada – v předškolních a mimoškolních zařízeních. Rodina, rodiče však musí vždy plnit svou úlohu na prvém místě.