Před časem mi jedna známá svěřila, že se její syn po dlouholetém manželství rozvedl a odešel k jiné ženě. Pro jeho manželku to bylo jako blesk z čistého nebe. V šoku a bolesti se zatvrdila proti celé rodině svého bývalého manžela – tedy i proti jeho matce, se kterou vždycky dobře vycházela. Nechtěla, aby se jejich dvě dospívající dcery s někým z otcovy strany stýkaly. Její tchyni to velmi trápilo. Vnučky, které viděla vyrůstat a které velmi milovala, jí hodně chyběly. A byla přesvědčená, že chybí i ona jim.
Mnoho měsíců se nedělo nic. Bývalá snacha se neozývala a neozývala se ani tchyně. Měla strach, jak by pokus o navázání kontaktu z její strany byl přijat. Bála se, aby ještě nepřilévala oleje do ohně. A upřímně řečeno, snašino odmítání se jí i osobně dotklo. „Tolik let jsme spolu vycházely v pohodě, vždycky jsem měla pocit, že si rozumíme.
Jak to, že nechápe, že já za synův odchod nemůžu, to je přece věc jich dvou,“ přemítala smutně.
Asi po půl roce se ale rozhodla „Když ten krok nezkusím, můžu o vnučky přijít na mnoho let, řekla jsem si a začala jsem jednat,“ vyprávěla mi. „O víkendu jsem uvařila veliký hrnec zelné polévky, kterou si u nás vždycky snacha i vnučky přilévaly, dokud nějaká byla, upekla jsem koláče a rozjela se za nimi. Když jsem u nich zazvonila, byla ve mně malá dušička. Ale všechno dobře dopadlo. Otevřela mi mladší vnučka a už mi visela kolem krku. Snacha byla nejdřív zaražená, ale neodmítla mě. Ohřála zelňačku, nalila plné talíře, a když pak děti odešly do svého pokoje, všechno jsme si vysvětlily. Od té doby mám zase svoje vnučky a snachy mám dokonce dvě. Ne, že by se snad bývalá a současná žena mého syna spolu skamarádily, to opravdu ne. Ale moje první snacha už nezakazuje dětem kontakt s námi, takže když se jim narodil nevlastní bráška, rády ho chodily vozit. A mezi námi dvěma je to zase v pořádku jako dřív. Snacha to sice nikdy neřekla, ale myslím, že mi je za ten první krok vděčná,“ končila tato moudrá tchyně svoje vyprávění.
Jak je vidět, ke smíření může napomoci i dobrá, s láskou vařená polévka, ať už je to zelňačka, gulášovka nebo třeba kulajda! A hlavně velká dávka tolerance, lásky a odpuštění…
Kulajda s vejci
Pro 4 osoby
4 větší brambory
2–3 lžíce nasekaného kopru (nejlepší je čerstvý, ale používám i mražený)
1,5–2 l vody
1–2 bobkové listy,
2 kuličky černého pepře
2–3 kuličky nového koření
sůl
3–4 lžíce polohrubé mouky
1 smetana ke šlehání (může jí být i víc)
1 lžíce octa
4 vejce
1. Do osolené vody dáme vařit nakrájené brambory, spoustu drobně nakrájeného kopru, přidáme bobkový list, kuličky celého černého pepře, kuličky nového koření a osolíme.
2. Když jsou brambory měkké, zahustíme polohrubou moukou, důkladně povaříme, zakvedláme dostatečným množstvím smetany ke šlehání (moje babička používala smetanu kyselou) – na smetaně nešetříme. Když použijeme sladkou smetanu, vmícháme ještě asi lžíci octa.
3. Do hotové kulajdy pustíme rozklepnutá celá vejce – tolik vajec, kolik strávníků – a ještě povaříme.
TIP
Dcera Helča do kulajdy přidává naložené kyselé houby a lžíci octa z těchto hub.
Kuchařka pro báječné tchyně
Helena Chvátalová
Tahle kuchařka je pro ženy, které se, tak jako autorka, v den svatby svého dítěte staly tchyněmi. Dnes už dobře ví, že dospívající děti musíme včas pustit do života, aby se k nám mohly s láskou vracet – a pokud s sebou přivedou i své partnery, tím líp. Ať už si zasloužíte titul „Tchyně roku“, anebo se jí teprve chcete stát – tato kniha je určena přesně Vám. Najdete v ní spoustu receptů na dobré moučníky či na jídla, která jsou nenáročná na suroviny i na čas – ideální ve chvíli, kdy se mladí objeví nečekaně!
Formát 172 x 240 mm, pevná vazba, mnoho barevných fotografií, 224 stran, 399 Kč
www.smartpress.cz