Pohádkové odpoledne

Je to už pár let, co můj syn Lukáš slavil páté narozeniny. Pozval si na „velkou oslavu“ asi osm kamarádů ze školky, rozkrojili jsme dort, děti zbaštily připravené sladkosti a zmrzlinu a nějakou dobu si hrály. Pak si syn vymyslel, že si budou pouštět pohádky, tehdy ještě na videu.

S vidinou, že bude chvilku klid a ustane neustálé dětské štěbetání, jsme vybírali pohádku, kterou si pustí jako první. Každé z dětí chtělo nějakou jinou, tak jsme nakonec dali vybrat oslavenci. Lukáš vyžadoval Kocoura v botách, a tak ostatní ustoupili a vložili jsme videokazetu do videa. Stiskli jsme knoflík play, a v tom se to stalo. Místo známé pohádky pro nejmenší se rozjel porno film. Děti vyjukaně zíraly a já místo abych rychle vypnula video, nestačila hostům i svému synovi zakrývat oči. Byla jich ale přesila. Oslava připomínala scénu ze známé Troškovy komedie Slunce, seno… Konečně jsem se vzpamatovala a video jsem vypnula. Pak nastal křížový výslech: Kde se kazeta vzala u nás doma? Jak to, že se objevila právě v krabičce od Kocoura v botách? Syn nakonec s pláčem přiznal, že mu kazetu „půjčil“ velký kamarád, co bydlí vedle ve vchodě a poradil mu, ať ji strčí mezi pohádky a pustí ji dětem při své oslavě.

A to ještě není všechno! Jedno z dětí, klučík o rok mladší než můj syn, najednou vykřiklo:

„Jé, to dělala moje maminka s tatínkem, když jsem k nim jednou v noci přišel do ložnice! To byla sranda!“

S hrůzou jsem si uvědomila, že děti se doma určitě „pochlubí“ jakou zvláštní pohádku jim Lukáš doma pouštěl. Asi to tak bylo, protože jedna holčička se pak nějakou dobu mému synovi vyhýbala.

Velký kluk ze sousedství za odměnu svou kazetu nikdy nedostal zpět. V náporu zlosti jsem z ní pásek vytrhla a rozstříhala ho na malé kousíčky.