Pes a dítě, ano nebo ne

Před pořízením je potřeba si nejprve bedlivě ujasnit, proč psa chceme a jaké jsme schopni a ochotni poskytnout mu zázemí! Poruchy chování s následnými kolizemi v rodině mohou pramenit z absence nebo špatného pojetí jedné ze čtyř následujících psích potřeb. Pohyb. Jestliže hledáme plemeno, které nepotřebuje moc ven, pořiďme si místo psa plyšáka. Třikrát denně kolem bloku nestačí ani malému psovi a jenom dobře vylítaný pes doma neškodí, protože spí. Určitě bychom i psovi, který má k dispozici zahradu, měli dopřát vycházky po okolí. Měli bychom naučit své děti, které venčí malé pejsky, aby je nezvedaly do náručí, když se blíží větší pes. Zázemí. Pes k vyrovnanosti potřebuje nezbytně přítomnost lidí. Pejsek zavřený od rána do večera v bytě se dobře nemá. Také samota v kotci nebo na pozemku, “který má hlídat”, a kam jej chodí pouze jednou denně někdo nakrmit, je pro psí vyrovnanost přímo zkázonosná. Druhým extrémem je stálé otravování psa neustálou přítomností.

Zábava–výcvik. Správný a pozitivní výcvik zajistí psovi jednu z nejdůležitějších podmínek jeho psí vyrovnanosti, a to zábavu. Problémové chování vůči dětem může začít projevovat i pes, který se jenom nudí. Základní výcvik patří zásadně do rukou dospělého. A zase záleží jen na nás, zda si z cvičení uděláme otravu nebo zábavu. Cvičit psa je jednoduché, ale vyžaduje to důslednost a trpělivost. Velkým omylem je názor, že malého psa není potřeba cvičit, protože nic neudělá. A co jeho bezpečí? Nikdy se nenarodí neposlušný nebo problémový pes, takového z něj udělá až zmatený nebo žádný výcvik.