Miminko se narodí většinou se světle krátkými vlásky, které za pár měsíců pozvolna vypadají a obmění se. Asi po 12 měsících se začnou měnit z drobného chmýří v hustší porost, který už se začíná podobat dospělému.
Protože pokožka dětské hlavy je mnohem více citlivější a je i náchylnější na vysoušení, lze vlásky omývat jen čistou vodou. Navíc se vůbec nemastí. Hlavu myjeme asi jednou až dvakrát za týden. Do šestého měsíce stačí k mytí kvalitní dětské mýdlo, které má tukovou a hydratační složku. Po umytí vlásky opatrně spláchneme, a to tak, aby se nedostalo mýdlo do očí. K účesu stačí v této době jemný dětský kartáček. Hlavičku kartáčujeme proto, aby se pokožka prokrvila a uspíšilo se dorůstání silnějších nových vlásků.
Jakmile začnou vlásky dorůstat a houstnout, dokoupíme na česání hřebínek pro děti, nejlépe se zakulacenými zoubky a začneme postupně používat i šampón. Mytí provádíme dle zašpinění vlásků, asi dvakrát do týdne. Každé umývání s sebou totiž přináší i určitou míru odmaštění. Používáme zásadně jenom dětské šampóny, protože jejich složení je přizpůsobeno tomu, aby při náhodném zanesení pěny do oka dítěte nepálil a nedocházelo také k podráždění spojivky. Na šampónech pro děti se proto nevyplatí šetřit a je nutno vybírat jenom pro ně určené.
Okolo druhého až třetího měsíce se můžeme setkat ve vláskách s nánosem mastných žlutavých šupin. Jde o běžnou vyrážku u kojenců, kterou je ale třeba léčit, protože v těchto místech může později dojít k vypadávání vlásků. Každý druhý den napustíme tato postižená místa dětským olivovým nebo slunečnicovým olejíčkem. Šupiny se po chvilce změkčí a během koupele je odstraníme hustším hřebínkem nebo kojeneckým kartáčkem na vlasy. Olej z vlásků nakonec vymyjeme dětským šampónem. Musíme zachovat trpělivost a tuto proceduru opakovat někdy až několik týdnů, šupinky se uvolňují pomalu, ale jistě.
Je možno se setkat s tím, že některé dítě má již na hlavě kštici a některé ji má stále pořád holou. Oba případy jsou plně normální, není třeba propadat panice.
Další péčí o vlásky je stříhání. Jde o velice individuální přístup k lidskému jedinci. Když má miminko vlásky krátké a nepřekážejí mu, zkracování je zbytečné. Jestliže mu ale padá ofina do očiček, klidně ji zastřihneme a miminku prokážeme velkou službu. Rozhodování kdy a jak necháte své dítě ostříhat nechte jenom na Vás, nenechte se ovlivnit okolím, ani příbuznými. Jestliže zjistíte,že se dítě bojí nůžek, odložme je, hlavní je přeci vaše i jeho pohoda. Postupně zkoušejte různé hry a triky a postupem času určitě něco vyjde. Opět je to jenom o Vaší trpělivosti a nápaditosti, abychom dítě do ničeho nenutili.