Očekávání “očekávaného”

Teď jsi na řadě ty! Vzpomenete si, kolikrát a při jaké příležitosti jste tuto větu slyšeli v souvislosti s miminkem? Odpověď u většiny z nás bude zřejmě jednoznačná.

Přebalování. Činnost ač nepopulární a nevyhledávaná, tak tolik potřebná a nutná. Vzpomínám si, že když jsem byl malý, neustále jsem se dohadoval s mým otcem, kdo bude přebalovat mého o deset let mladšího brášku. A kdo myslíte, že prohrál? No jasně, vždy jsem byl vítězem v této loterii já. Jak se to v životě říká: „Silnější vyhrává nebo bere?“. V tomto případě to nebylo o silnějším, ale o starším a hlavně o nenuceném doporučení otce, abych brášku přebalil dobrovolně. Maminka nás k této činnosti pobízela celkem často a pravidelně. Teď už vím proč vždy se škodolibým úsměvem na tváři. Sice vždy požádala svého manžela, mého otce, ale zákonem padajícího h…. jsem přebaloval brášku já. Pravda, někdy mi z toho i něco káplo v podobě nějaké sladkosti či drobném úplatku do mé pokladničky. Ale to musel mít otec dobrou náladu, což nebylo zas až tak často. A tak byl ze mě ve většině případů přebalování nucený dobrovolník. Neříká se tomu náhodou galeje? Asi ne, jako vhodnější termín se jeví spíše povinnost či zodpovědnost. Ale tu jsem přeci neměl tehdy já, tu měli rodiče. Nebo ne? Vůbec, starší sourozenci to mají ve vztahu složitější. No raději toho nechme.

A tak jak šly dny našich životů i já jsem se dopracoval do vývojového stupně rodiče. A došlo na přebalování…. Jen tak mimochodem, pokoušel jsem se najít pro tento proces odborný výraz, ale žádný jsem nenalezl. Tak vidíte, není to ani nijak odborně nazváno a přece se to musí dělat.

Oproti mému dřívějšímu postavení otec a syn v loterii o přebalování, mám nyní já obrovskou nevýhodu. Chybí článek syna (dcery). Tedy abyste mi dobře rozuměli. Ano, mám syna, ale toho, kterého v případě požádání mojí ženou, musím přebalit. Chybí mi druhý potomek, na kterého bych mohl tuto tolik zodpovědnou práci přehrát. A proč? Zejména pak pánové, kteří již někdy tento akt provozovali, mě zajisté pochopí.

Přebalování lze zcela určitě pojmout jako proces očisty miminka. Jako takový se skládá z několika fází a ovlivňuje jej několik faktorů. Fáze přebalování lze rozdělit na:

• fázi očekávání „očekávaného“;
• fázi vlastní realizace očisty a
• fázi zaslouženého oddechu. Tyto fáze se pak následně z pohledu časového pravidelně či nepravidelně opakují.

Faktory ovlivňující proces přebalování jsou:

• vnitřní (také možno nazvat subjektivními) a
• vnější (objektivní). Pojďme proces přebalování prozkoumat hlouběji.

Fáze očekávání „očekávaného“ je prvotní fází procesu vyžadující naprostou soustředěnost. Je nutné ohlídat, kdy miminko započne tvorbu „očekávaného“. Neklamnými průvodními jevy tohoto počinu jsou například: zbrunátnění ve tváři, hlasové projevy tlačení, nenadálé strnutí miminka a přerušení jakékoli činnosti, zvukové projevy tzv. pšouky a v neposlední řadě i aromatický výsledek tvorby. Tato fáze má veliký význam i pro pozdější vývoj miminka. Chceme-li, aby se miminko naučilo chodit tvořit na nočník, je vhodné vychytat dobu, kdy se miminko věnuje tvůrčí činnosti v průběhu dne. Následně pak v tuto vysledovanou dobu dáváme miminko na nočník a očekáváme, zda-li ano či ne. To samozřejmě neplatí jen pro tuhý proces tvorby, ale i pro jeho mokrou stránku. Význam této fáze je i hygienický. Čím dříve zjistíme realizaci fáze první, tím lépe pro miminko a můžeme přejít k přebalování. Nedochází k opruzeninám, vyrážkám či podrážděnosti tolik citlivé dětské pokožky.

Fáze druhá, je nejsložitější a nejdelší fází. Zde je zapotřebí určité zručnosti, rychlosti, obratnosti a sebezapření ze strany rodiče. Pokud máte takové miminko jako já syna, který tuto část přímo bytostně nenávidí, je potřeba i nějakých návyků z bojového umění. Nevěřili byste, jakou sílu a obratnost má v sobě jednoleté batole. Pány chci upozornit na možnost nemilého úderu do nejcitlivějších míst nožičkami miminka. Proto nedoporučuji používat postele či válendy k přebalování, neboť je miminko položené níže než-li vy a přímý zásah jeho nožičkou opravdu moc bolí. Je vhodné k této činnosti používat přímo určené pomůcky, například přebalovací pult. Jeho využitím zcela odstraníte riziko přímého zásahu. A navíc si ušetříte i následnou bolest zad. Maminkám netřeba v tomto ohledu radit, neboť ony jsou zkušené a vědí, jak na to. Miminko zbavíme ošacení. Předtím je potřeba mít již připravenou čistou plenku, mít po ruce vlhčené ubrousky a různé výrobky z řad pomád či gelů na opruzeniny. To je důležité z pohledu bezpečnostního. Po svlečení je třeba rozepnout plenku a „očekávané“ řádně a jemně setřít za pomoci vlhčených ubrousků. V případech řidších výtvorů bude zřejmě nutné využít sprchy v koupelně. Ani výrobci papírových plenek nejsou dokonalí, neboť „očekávané“ má velmi často tendenci vyklouznout zpod plenky. Nutno ale poznamenat, že výrobci papírových plenek a vlhčených ubrousků mají velkou zásluhu na ulehčení celého procesu. Po důkladném očištění a zbavení se „očekávaného“ natřeme prdelku olejíčkem či jiným přípravkem k tomu předurčeném. Pak nasadíme plenku a miminko oblékneme. Tím dokonáno jest! Pro slabší jedince doporučuji absolvovat celou fázi s roušku přes tvář napuštěnou nějakým aromatickým přípravkem. U pánů třeba aplikovat pod nos vodu po holení. Snahou tohoto je zabránit vniknutí agresivního zápachu do našeho citlivého nosu a vyvolání následného, lékařskou terminologií řečeného, vomitu.

Fáze třetí je mojí nejoblíbenější. Po urputném souboji s mým synem přichází doba oddechu. Odměnou mi je spokojený výraz ve tváři mého syna jakoby říkající: „To jsem ti dal zase zabrat táto, co?“. A odměnou mi je i letmý polibek mé ženy jako poděkování a náznak toho, že jsem šikovný táta. Horší stránkou této fáze je, že nikdy nevíte, jak dlouho bude trvat. Z hlediska vědeckého, vlastně ihned po ukončení realizace očisty začíná fáze první, tedy očekávání. A tak je tato třetí fáze jen jakousi námi vytouženou a vysněnou představou.

A co nám tvorbu „očekávaného“ ovlivňuje? Z vnějších faktorů jsou to jednoznačně vstupy, které miminko přijímá. Všeobecně platí, že konzistence vstupu přímo ovlivňuje i konzistenci výstupu. A nejen to, vstupy ovlivňují i aromatický faktor „očekávaného“. Z těchto důvodů je třeba věnovat pozornost výběru skladby potravy vašeho miminka. Samozřejmě, přednějšími, limitujícími faktory jsou výživná stránka vstupu a jeho potřebnost pro vývoj dítěte. Z osobní zkušenosti je nejlepším obdobím kojení či jeho následné nahrazení umělým mlékem. Po této stravě je „očekávané“ v přijatelném konzistentním stavu a hlavně bez aromatických průvodních jevů. Ty pak nabývají na intenzitě přímo úměrně se změnou stravy a přechodem z tekuté na formu tuhou.

Mezi další vnější faktory můžeme zařadit kvalitu plenek či vlhčených ubrousků. Papírové pleny mají bezesporu obrovskou výhodu v jejich jednorázovém použití. Avšak při jejich výběru věnujte značnou pozornost jejich konstrukci. Zejména pak schopnosti udržet „očekávané“ v plence. Pohledově tuto vlastnost zřejmě při výběru plenek neodhalíte. Je nezbytné si svoji značku plenek na trhu prostě vybrat empirií. Není nad vlastní zkušenost. Není pravidlem, že čím dražší pleny, tím lepší výsledný efekt. A také velmi citlivá pokožka dítěte nemusí každou plenu přijmout. U vlhčených ubrousků je důležitý stupeň jejich vlhkosti. Čím vlhčí, tím lepší pro šetrnější odstranění „očekávaného“. Na druhou stranu však čím vlhčí, tím hůře se ubrousky od sebe oddělují z vnitra jejich obalu.

Z vnitřních faktorů lze jmenovat jednoznačně fyzický a psychický stav jak vašeho tvůrce, tak i vás, jako ošetřovatele. V neposlední řadě je důležitý i váš momentální stav. Ten bude ovlivňovat jak rychlost provedení celého procesu přebalování, tak i možné následky. Mezi náma chlapama, zkuste si přebalovat mimi po vydařeném nočním tahu s přáteli….. To ustojí jen otrlý jedinec. Naopak, pokud nás postihla, pro nás muže nejhorší nemoc na světě, rýma může to být v momentech přebalování k užitku. Vůbec nic necítíte. A takto bych mohl pokračovat dále…..

Důležité je uvědomit si význam plnění, ale i neplnění tohoto úkolu a hlavně být kamarádským a kolegiálním vůči našim ženám a se zcela čistým svědomím, se řádně o tento druh činnosti s nimi podělit.