Období vzdoru – stav nouze :-)

Nepříjemné období, které čeká každou matku. Obecně nastupuje ve věku 2-3 let, ale jsou známy případy, kdy se toto období objevuje podstatně dříve. Stejné je to i s jeho délkou, je to individuální. Někdy trvá takové období pár týdnů, někdy bohužel několik měsíců. Je dobré vědět, jak při daném projevování se dítěte, reagovat.

V první řadě si musíte uvědomit, že období vzdoru je součástí vývoje dítěte. Nemyslete si, že se mu vyhnete, nebo že to zařídíte tak, aby jím dítě zkrátka neprošlo. Takhle chytře to na nás paní Příroda připravila.

Vzdor je něco jako chůze, řeč, dítě se ho musí naučit ovládat a vy jako jeho matka mu cestu můžete velmi usnadnit a to když se budete snažit dítě usměrňovat a tím nemáme na mysli jej zbytečně trestat. Jistě znáte situace, kdy vám třeští hlava a vaše milované dítko se vzteká, že se nebude oblékat, a přitom dost spěcháte na autobus.

První a hlavně zásadní pravidlo – nekřičte, snažte se ani nezvyšovat hlas. Nikdy není dobré, když se vás dítě bojí. Autorita se získává tím, že vás dítě začne obdivovat a chce být jako vy. Určitě nechcete aby se vaše dítě vztekalo, křičelo na své okolí, a v nejhorších případech si vybíjelo svou přirozenou agresi – ta je v každém z nás, třeba násilím. Příklad – dítě si nechce vzít zimě rukavice- v klidu je vezměte a prostě je strčte do tašky s tím, že rukavičky ven jít chtějí a tak tedy půjdeme bez dítěte. V 80% dítě zareaguje tak, že nechce být samo a nechce aby rukavice byly v tašce. Říkáte si, ale co těch zbývajících 20%? Nikdo není dokonalý, a stejně tak neexistuje ani dokonalá rada, která by platila pro všechny.

Takže… dítěti dělá radost, když jste na něj pyšné, zkuste před ním vychvalovat nějakou činnost, kterou dítě dobře ovládá. Například, ty hezky maluješ, jenže když si neoblékneš rukavičky, tak ti promrznou ruce a už mi  nic nenamaluješ, a já budu smutná. Celé období vzdoru je tak trochu “hra na city” a to oboustranně. Je samozřejmě ještě celá řada způsobů, jak vypjatým situacím předcházet.

Víte-li že nejčastější problémy nastávají v momentě, kdy spěcháte na bus a dítě se u oblékání vzteká, začněte s touto činností dříve. Máte pak čas a pokud dítě má zase svou “chvilku”, nechá vás to podstatně víc v klidu, protože víte že máte 20 minut k dobru. Dalším známým stavem jsou situace, kdy se dítě vzteká na veřejnosti – například v obchodě, chce nějakou hračku. Pokud dítěti klidným hlasem vysvětlíte, že teď se nic kupovat nebude, ale že můžete společně napsat Ježíškovi, nebo Darovánkovi, a dítě přesto ječí a vzteká se, nezbývá jiný způsob než dítě vystavit tzv. “pasivní separaci”. Otočte se a velmi pomalu odcházejte – prosím, nenechte se znervóznit pohledy ostatních nakupujících. Je lepší tento způsob než dítěti nasekat na zadek mezi regály. Věřte, že dítě nebude chtít být na cizím místě samo, a když uvidí že jeho chování na vás nijak nepůsobí zvedne se a půjde za vámi.

Situace, kdy se dítě vzteká a buší do vás pěstičkami – snažte se jej obejmout a chlácholit dokud se neuklidní. Dítě křičí a bouchá do stolu, zkuste si to s ním. Křičte a bouchejte do stolu také, dítě tahle reakce vyděsí a uvidí, že tohle je opravdu hrozné chování a nechá toho. Mateřství vás naučí mnoha věcem, a jednou z nich je i poznání, kolik vnitřní síly se ve vás vlastně skrývá.