Období batolecího vzdoru

Období vzdoru – “první puberta” může u našeho andílka propuknout kolem 1,5 roku ale častěji přichází mezi 2-3 rokem. Dítě, které bylo dosud neoddělitelnou jednotkou svojí mámy se nyní hlásí o samostatnost a začíná si uvědomovat svoje JÁ.

Navenek se tento proces sebeuvědomování projevuje negativismem, snahou o samostatnost a to i v oblastech, kde to dítě samo zvládnout nemůže. S dětmi v období vzdoru je potíž. Zejména když spěcháme. Tak třeba při oblékání. Nabízíte teplý svetr – NECHCI ! Kalhoty – taky NECHCI. Je sice mráz, ale dítě se vzhlédlo v kraťasech a tričku s kačerem Donaldem,….. Nadechněte se, klid, nic není ztaceno. Příště už vyzkoušejte nový trik. Ráno sami přichystejte dvě vhodné varianty a dejte dítěti vybrat. Malý potížista bude mít pocit důležitosti a pravděpodobně váš trik vůbec neprohlédne, bude plně zaměstnán výběrem. Ikdyž také tomu tak nemusí být. Dítě nám klidně omlátí o hlavu cokoli, co bude zrovna samo chtít.

Slůvko – NE a JÁ SÁM si dítě zařadí do hitparády nejpoužívanějších slov. Já sama jsem na ta dvě v podstatě neškodná písmenka úplně alergická. Ne, ne, ne. Kolikrát denně synkovi připomínám někdy i hodně důrazně, že slovo NE od něho už nechci slyšet. Marně, samozřejmě.  Ale musíme vědět, že to není nějaký projev agresivity, není to porucha osobnosti ani odchylka od zdravého vývoje. Období vzdoru není poruchou vývoje ani nic patologického, je to jen nutný vývojový krok a je nutné zdůraznit že zvládnout ho je mnohem složitější pro dítě než pro nás rodiče, ikdyž to navenek působí opačně.

Jako rodiče nesmíme chápat toto období jako něco namířeného proti nám, ze strany dítěte v tom není nic osobního. Vzteká se, protože musí. Protože to jinak neumí. A tak reaguje zkratkovitě – záchvatem vzteku, křikem a pláčem. My nesmíme s dítětem bojovat, abychom mu dokázali svoji přesilu. Tím, že projevy vzdoru v dítěti potlačujeme silou, potlačujeme nesmírně důležitou vývojovou fázy, kterou dítě prochází. Ikdyž se nám vzteklé dítě vyválí v té největší kalužině před zraky kolemjdoucích, kteří si jisto jistě myslí jak neschopní jsme při zvládání svého řvoucího potomka, nesmíme reagovat přehnaně a zlostně.

Rad, jak zvládat záchvaty vzteku u batolat je několik. Dítě ignorovat, či praktikovat metodu pevného objetí podle psycholožky Jiřiny Prekopové. Ať už zvolíme jakoukoli z metod, musí vycházet z našeho vnitřního přesvědčení, měla by respektovat dítě, jeho individualitu a především by měla vycházet z naší bezpodmínečné lásky k němu.