Multitasking – jak jej vidí ženy

Snad každá žena je schopná dělat několik věcí současně. Kdyby ne, jen těžko by stíhala své zaměstnání, péči o děti, o domácnost a často i o manžela. Znáte to z vlastní zkušenosti. Přijdete domů, odložíte tašky s nákupem, jednou rukou si rozepínáte kabát, druhou rozvazujete dceři čepici a zároveň posíláte tu starší do koupelny, aby si umyla ruce. Přitom zvládnete držet u ucha telefon a očima sledovat, do čeho se pustíte nejdřív…

Obdobně jsou na tom ženy i jinde ve světě. Angličtina má dokonce pro schopnost dělat několik věcí současně jednoznačný výraz – multitasking.  Nedávno uveřejněná studie  American Sociological Review tvrdí, že americké mámy dokáží dělat víc činností najednou asi 48,3 hodin týdně (to je téměř sedm hodin denně!), otcové asi 38,3 hodin.

Američané také zjistili, že je velký rozdíl mezi tím, jak obě pohlaví “multitasking” vnímají. Matky téměř vždy  negativně – hodnotí jej jako stresující, konfliktní, zatímco pocity otců bývají spíše pozitivní.

Proč? Nejde jen o délku trvání, ale také o to, CO matky nebo otcové dělají. Ženy  jsou prý nejčastěji nucené dělat několik věcí současně v době, kdy se starají o své děti, o jejich aktivity a při zajišťování chodu domácnosti. Tyhle činnosti bývají občas psychicky velmi náročné a každá maminka ví, jak obrovskou dávku trpělivosti a tolerance vznikající situace vyžadují. Otcové se většinou na péči o děti a o domácnost také podílejí, pokud však mají uvést, kdy dělají více než jednu činnost současně, zmiňují např. hovor se třetí osobou (pro ženy běžná rutina, mluvit s někým a zároveň odpovídat na otázky všech okolo). Zdá se tedy, že “multitasking” mužů je výrazně méně náročný.

Ženy se navíc často stresují pocitem, že jejich schopnost úspěšně plnit roli matky je pod drobnohledem, že jsou neustále sledované a kritizované. Otcové to takhle nemají. Stále jsou považováni (a považují se) spíše za hlavní živitele rodiny a i proto se jich případná kritika nikterak nedotýká.

Aby se i pracující mámy cítily uvolněně, dobře, aby se zbavily stresu a pocitů viny, měly by si vzít příklad ze svých partnerů – výrazně zredukovat počet hodin během nichž dělají více věcí současně a pokusit se vše prožívat méně negativně. Pomohlo by jim, kdyby se tátové, i přes své postavení “otce živitele”,  více podíleli na chodu domácnosti a na péči o děti. Taková jsou alespoň závěrečná doporučení výše zmiňované studie. Jak je uvést do praxe však autoři čtenářům neprozradili…

Také vám je multitasking vlastní? I vy máte pocit, že neustále děláte několik věcí současně? Napište nám. Zajímá nás také, jestli si myslíte, že je možné všechno doma a okolo dětí stihnout i tak, že se soustředíte jen a jen na to, co právě děláte. Doufáme, že situace, které řešíte, nejsou neustále jen stresující, konfliktní a  že jste naopak díky své výkonnosti zažila i chvilky humorné. Pochlubte se. Popište, co všechno dokážete a napište nám. :).

Zdroj: www.mamavpraci.cz