Mikuláš v kostele

Byla sobota 3. prosince a já byla se  svým 3. letým Kubíkem na návštěve u babičky a tety a jelikož je čas Mikuláše, přišla řeč i na toto. Domů jsem je zvát ještě nechtěla, nevím jak by na čerty Kuba reagoval, tak to necháme ještě rok uležet. Ale mohli bychom jít na Mikuláše do kostela, navrhla mi teta. To se mi zdálo jako pěkný nápad. Kubíček v kostele nikdy nebyl a byla by to pro něho určitě pěkná zábava. Obohacující zážitek. V kostele bude jen Mikuláš s andělem, bude se zpívat, bude tam plno jiných dětí..

Nastala neděle, bylo krátce před 15 hodinou a já se chystala se synem do kostela. I když jsem absolutní ateista a v Boha nevěřím. Ale chtěla jsem jít do kostela kvůli synkovi a kvůli zážitku. Bylo to moc príma. Děti, rodiče i prarodiče se scházeli, přichystané balíčky pro svoje dětičky a vnoučátka se dávali do zákrystie kostela do krabic, ze kterých to pak bude Mikuláš s andělem rozdávat příslušným dětem podle jmenovek na balíčcích.

Poté, co se všichni usadili v kostelních lavicích, vše začalo. Děti s paní učitelkou náboženství přivítaly Mikuláše a anděla při jejich příchodu písničkou. Po písničce mluvil Mikuláš o sobě a svojí tradici. Pár dětí předstoupilo a řeklo básničku či zazpívalo písničku. Mikuláš se i dětí ptal, jaké nosí známky ze školy, jestli děti nezlobí rodiče, jestli doma pomáhají.  A pak nadešla ta chvíle – rozdávaní balíčků. Mikuláš vyvolával děti jménem a ty si chodily před oltář pro palmsky a křížek na čelo. Šel i můj 3 letý Kubíček. Nebál se, vidina balíčku s dobrotami byla lákavá a on vlastně ještě ani strach nezná, velkého pána s dlouhými bílými fousy se prostě nebál. Když mu byl předáván balíček a dělán křížek na čele, stačila jsem si ho u toho ještě vyfotit. Bude to jednou krásná vzpomínka a já takové situace fotím ráda. Až Mikuláš vyčerpal všechny balíčky co měl přichystané, děti mu poděkovali opět krásnou písničkou. Můj synek už byl sice v kostelní lavici poněkud neklidný, ale zpěv dětí ho trošku zabavil, a on se zaposlouchal.

Byl to krásný zážitek. Hlavně snad pro něho. A já věřím, že takových pěkných zážitků, příhod a výletů budu moci synovi dopřávat celé jeho dětství. I když jsem s ním sama a není to lehké, chci aby měl dětství krásné, aby si z něj něco krásného pamatoval a aby sem mu tím vším co se pro něj snažím v rámci svých možností dělat, aby se mu tím život zpestřil a obohatil.