Mámo, já sedím!

Hnací síla sedět, je zabudována do dětského vývoje, a proto, aby se to naučilo, nemusíte dělat vůbec nic. Půlročnímu dítěti rozhodně nestačí, když chce dát najevo, že je s námi i se sebou spokojené, úsměv. Vloží se do toho rovnou celým tělem. Už totiž pochopilo, že ručičky, nožičky, hlava i tělíčko spolu vytvářejí jeden celek a začíná ho to náramně bavit. Už poměrně sebejistě používá hlavu, ramena, paže a ruce, zatímco kolena, kyčle a nohy leží ladem. Tedy neleží tak úplně – kojenec činí první pokusy a zápolí s tím, aby přestalo jen ležet a začalo sedět.

“Už sedí!” jásá ambiciozní tatínek, který potomka posadil na koberec na zadeček, roztáhl mu nohy, čímž ho vyvážil a pak pustil. Mrně tak skutečně vydrželo asi 2 vteřiny, pak přepadlo a jeho hlava s žuchnutím bouchla o podlahu. Pochopitelně se rozeřvalo. Půlroční dítě totiž bez naší pomoci ještě nezvládá udržet rovnováhu. Potřebuje ještě jeden, ale spíše dva měsíce, aby se se zemskou přitažlivostí a rovnováhou jaksepatří vyrovnalo. Řeší to tím způsobem, že se nakloní dopředu, opře rukama o zem a¨je to. Nutně podotknout, že vám právě definitivně skončila pohodička. Jakmile mimino zjistí, že by mohlo ovládat i spodní část těla, začne vysílat velmi jasné signály že chce sedět, sedět, sedět! Kdykoli teď příjdete k postýlce, či ke kočárku a skloníte se nad ním, natáhne k vám ručičky a očekává, že ho za ně začnete zvedat.

Je mu 8 – 9 měsíců a zvládá sedět rovnou jednu minutu. Pořád se ještě ale jedná spíše o tréning než suverénní vítězství. Sedící osmiměsíční mládenec nebo slečna se svalí jako hruška, když otočí hlavu za vaším hlasem. Potřebuje alespoň jeden měsíc ustavičného zkoušení, než budeme moci říci: “ano, náš Péťa už sedí.” Nechat nyní kočárek bez dozoru? Posazovat mimino do křesla, zatímco si potřebujeme rychle odběhnout do kuchyně? Zapomeňte! Dítě ve fázy – “učím se sedět” to zkouší kdykoli a kdekoli. Kočárek tak může převrátit, spadne z křesla, postele či pohovky. Většinou se mu nic nestane fyzicky, ale může se leknout, začne se bát a radost ze sezení je pokažená. Tady platí pravidlo – ani na vteřinu z dohledu – ne dvojnásobně, ale desetinásobně!