Letošní zima nám opravdu ukázala, jak dokáže být silná a proradná. Určitě se moc těšíte na jaro, tak jako já s dětmi. Pojďte si to čekání trošičku zkrátit a dozvědět se něco o svatém Matěji, který je patronem tesařů, řezníků a řemeslníků, kteří zacházejí se sekyrou.
Ať platil jakýkoliv kalendář, začátkem hospodářského roku bylo nepochybně jaro. Rytmus tradičního venkovského společenství souzněl s přírodními cykly, a když nastalo předjaří a probouzející se příroda dala o sobě vědět, přišla doba příprav na první polní práce a očekávání mláďat. Za konec zimy a předzvěst jara se považoval svátek svatého Matěje, vztahující se k počasí a úrodě na polích a zahradách.
Na svatého Matěje léta naděje.
Lidové zvyky, které se pojí ke dni 24. února
Nejrozšířenějším zvykem na den svatého Matěje bylo obcházení zahrad před východem slunce provázené magickými úkony, které měly ovlivnit úrodu ovoce. Lidé třásli stromy, klepali do kmenů dřevem a prosili sv. Matěje, aby ochránil stromy před mrazy a zajistil tak dostatek ovoce. Někde tyto zvyky vykonávali dospělí, jinde děti.
Svatý Matěj
Svatý Matěj žil v 1. století a chodil se skupinou Ježíšových přívrženců a učedníků od počátku jeho působení. Do skupiny dvanácti apoštolů byl zařazen po Ježíšově smrti jako nástupce zrádného Jidáše. Je o něm dochováno velice málo zpráv. Byl jediným pohřbeným apoštolem ve střední Evropě, vysvětluje to jeho uctívání v tomto regionu i jeho obliba jména Matěj. Svatý Matěj byl přijat jako ochránce úrody.
Matějská pouť
Zatímco sedláci chystali pluhy na pole k orbě, v Praze se konala první pouť roku. Ta největší, matějská. Pořádala se u kostela sv. Matěje v Dejvicích, a to již od roku 1595. Původní kostel nechal postavit roku 971 kníže Boleslav II. Z vděčnosti, že na tomto místě vyvázl se zdravou kůži při napadení medvědem. Jedna verze praví, že knížeti pomohl sám svatý Matěj, jiná, že medvěd byl ochočený a patřil tamnímu chalupníkovi, který se jmenoval Matěj.. Matějská pouť postupně pozbývala na tradičním charakteru a proměnila se v lidovou veselici, které se účastnily davy lidí. Od roku 1963 se pořádá na Výstavišti v Holešovicích.
Zdroj: M. Motlová, Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, Praha, 2010