Kdy začít na nočník?

10 měsíců: Stačí jen se seznámit

Určitě není chyba, když je nočník doma a dítě se s ním může seznamovat. Povede-li se mu ho i správně použít, přiměřeně ho pochválíme. Ve věku kolem roku života je ale močení ještě velmi časté a schopnost jej nějak ovládat či zadržet prakticky nulová.

15 měsíců: Správná doba pro začátky

Je potřeba, aby se dítěti na nočníku pohodlně sedělo a aby se cítilo bezpečně, když na něm sedí a vrtí se. Chlapci navíc potřebují tvar nočníku, který chrání zepředu. Ke koupi už jsou rozličné tvary nočníků s různými funkcemi. To, že nočník vydá melodii, když do něj něco spadne, může mít dvojí účinek. Některé děti to pobaví a motivuje pro příště. Jiné se ale mohou leknout a naopak nočník začít bojkotovat. Každopádně bychom měli dítěti vysvětlit, k čemu nočník slouží a vymezit mu jedno místo v bytě, kde se bude nočník používat.

18 měsíců: Velký objev

Asi tak v polovině druhého roku života si dítě uvědomí důležité spojení. Pozorujeme-li je nahé, můžeme to dobře vysledovat. Pocit močení a vyprazdňování stolice souvisí s tím, co dítě „udělalo”. Už ví, kdy to provedlo. Jen velmi těžko ale odhadne, kdy to udělá znovu. Tato doba je ale každopádně u většiny dětí vhodná pro pravidelné „nacvičování”. U něj platí pár všeobecných rad, díky kterým se můžeme vyvarovat nepříjemnostem. Nenuťte dítě sedět na nočníku,vycítí,že nám na tom hodně záleží a tím spíš si nesedne. Tlumme tedy své reakce,naopak pomozme dítěti k získání vlastní nezávislosti. Čím více se blíží  k druhému roku života, tím méně odporu bude klást při nácviku na nočník. Je totiž čím dál samostatnější. Samo se svlékne, samo si sedne a znovu vstane, když vykoná potřebu. Tím spíš ho nočník začne bavit.

21 měsíců: Vysněná meta se blíží

Koncem druhého roku poklesne frekvence močení, což je pro úspěšnost vysazování na nočník určující. Přesto se však dítě ještě občas počurá, protože má např. „jiné zájmy”. Snadnému a rychlému usazení na nočník pomůže i správné oblečení. Dítě si také rádo vyslechne přiměřenou pochvalu, že se mu daří chodit na nočník. Komunikace je jednodušší, dítě vám více rozumí, více naslouchá i svému tělu. Rada maminek lidově řečeno „vydržela s nervy”. A nechaly učení na nočník až do dvou let života dítěte. Toto rozhodnutí si zpětně velmi chválí. Mnohdy totiž stačí několik týdnů a dítě je bez plen i v noci.

—

Pokud i přesto nastane situace, kdy je pro ni přijatelnější plenu dítěti dát – třeba když jede s dítětem sama autem na větší vzdálenost – měla by své počínání komentovat slovně: “Teď pojedeme daleko autem. Vím, že už umíš dobře chodit na nočník, ale pro jistotu ti dávám plenu, abys neměl starost, že si počuráš kalhoty. Přesto mi řekni, když se ti bude chtít, a já se pokusím zastavit, aby ses mohl vyčurat u stromu.” Je dobré i za cenu vlastního nepohodlí podporovat dítě v tom, co už umí, a dávat mu najevo, že mu věříme. A pokud nejde všechno, jak si představujeme, neklesejme na mysli. Jednou se to prostě naučí každý…