Kdy si batole nezaslouží potrestat?

Myslíte si, že plácnutí přes ručičku je účinný a univerzální výchovný prostředek na batolata? Vyvedeme Vás z omylu.

Plácnutí není řešení

Batolata jsou velmi roztomilá, ale ne vždy se jim chce poslouchat. Často máte dokonce pocit, že pouze testují, kolik vlastně vydržíte. Nikdo se Vám nemůže divit, když máte občas chuť, uštědřit jim výchovnou lekci v podobě plácnutí přes ručičku. My Vám ale dáme několik příkladů, kdy je lepší to neudělat. 

Házení předmětů na zem

Máte rok starého syna. Řekli jste mu jasně a opakovaně, že nemá házet věci na zem. Když popatnácté sbíráte ze země hračku, anebo kousek knedlíku pěkně opatlaného od rajské omáčky ze země, dojde Vám trpělivost a malého lumpa plácnete přes ručičku. V tomto případě pak můžete očekávat dvojí reakci, případně kombinaci obou reakcí. Chlapeček protáhne úsměv a začne nabírat k pláči, anebo hodí na zem vše, co má ještě po ruce. Co teď? Přeci ho znovu neplácnete? Ničemu byste tím neprospěli. Plácnutí batole nepřiměje k tomu, aby přestalo házet věci na zem. Odborníci vysvětlují házení předmětů na zem následovně. Dítě se potřebuje ujišťovat, že jste ochotni plnit jeho potřeby. Radí proto, abyste přivřeli nad tímto jednáním oči. Odměnou za to Vám bude velká důvěra dítěte.

Úmyslné dělání nepořádku

Holčička, které je rok a půl, přijde ke květináči s pokojovou rostlinou, sáhne dovnitř a hodí hrst hlíny na zem. Voláte na ni, aby přestala, ale ona hodí na zem dvě další hrsti. Máte chuť plácnout ji přes ručičku, aby to už příště nedělala. Když ale chvilku počkáte (a napočítáte si do desíti), uvidíte, že si dojde do vedlejší místnosti pro lopatku se smetáčkem a začne vysypanou hlínu rozmetat na všechny strany. Hrozná spoušť, že? Ale nenapodobuje náhodou to, jak uklízíte? Toto jednání si plácnutí rozhodně nezaslouží. Mnohem lepší je odstranit květináč z dosahu. Alespoň na pár měsíců.

Kousání v neznámém prostředí

Maminka přišla se dvěma dětmi (holčička 3,5 roku a chlapeček 2 roky) do mateřského centra. Starší holčička si začala hrát s ostatními dětmi. Dvouletý chlapeček se nejprve držel v blízkosti maminky. Pak se osmělil a šel také k dětem. Pár minut si hrál, za chvilku však začal ostatní děti kousat. Maminka kousajícího chlapečka se začala stydět před ostatními maminkami a uštědřila svému synovi dvě přes zadek. Ten však reagoval dalším kousnutím – tentokrát své maminky. Ptáte se, kde udělala maminka chybu? Chlapeček děti kousal, protože se cítil být v ohrožení. Když ho maminka potrestala, zradila tak jeho důvěru, a jeho úzkost ještě zesílila, a proto své obranné reakce zintenzivnil. Místo toho měla svého syna spíše uklidnit. A samozřejmě mu také vysvětlit, že kousat nemá.   

Samozřejmě musíte být při své výchově důslední a občasné plácnutí přes zadek nebo ručičku dítěti neublíží. Zkuste se ale dříve zamyslet nad tím, jak se asi vaše dítě cítí, co vám daným činem chce říci nebo naznačit.

zdroj: rodicum.cz