Jídelníček batolat

Rodinná kuchařka je určená rodičům, kteří se láskyplně starají o své potomky a na srdci mají jen a jen jejich blaho. Tato kniha vám přináší 120 receptů na každý den, které využijete od těhotenství přes porod, období kojení a dobrodružství s první kašičkou až po společné rodinné stolování. Zahrnuje období prvního sžívání se s novým členem rodiny, a kromě zajímavých receptů a dobrých nápadů nabízí i mnoho tipů a poznatků ze života s miminkem.

Batole (dítě ve věku od jednoho až do tří let) ve srovnání s kojencem roste pomaleji. Dochází však ke změnám v jeho tělesném vývoji. Končetiny se prodlužují, ubývá tělesný tuk a začíná se vytvářet více svaloviny. Dítě začíná chodit, zvyšují se nároky na pevnost struktury kostí. Tyto změny v růstu a vývoji podmiňují i potřeby výživy.

Energetická potřeba batolete je nižší než u kojence na jednotku hmotnosti (kg). Vzhledem k vyšší tvorbě svaloviny se zvyšuje  potřeba bílkovin. Především těch, které jsou vysoce biologicky hodnotné, bílkovin živočišného původu. Pevnost kostí podmiňuje jejich dostatečná mineralizace, k tomu je potřeba dostatečného přívodu vápníku a fosforu. Postupné zvětšování objemu krve vyžaduje vyšší přívod železa.

Jídelníček batolat
Denní jídelníček batolat tvoří čtyři až pět porcí. Ke snídani je podáváno mléko, krajíček chleba či pečivo s máslem nebo zavařeninou či medem. Svačina je podobná snídani, připojuje se kousek ovoce nebo sýra, tvarohu, jogurtu či jiného mléčného výrobku. Oběd by měl obsahovat maso, u dětí ve věku do 18 měsíců 2 polévkové lžíce (asi 25 g) u dětí do 3 let 3 polévkové lžíce (asi 40 g). Maso lze nahradit vajíčkem, polovinou pro děti do 18 měsíců, jedním vejcem pro děti starší. Přílohou k masu mohou být brambory nebo mixovaná zelenina s brambory.

Dále dítěti podáme ovoce případně ovocný dezert nebo mléčný výrobek. K pití může mít dítě vodu, slabší minerálku nebo ovocnou šťávu, džus. K večeři může dítě dostat těstoviny nebo rýži či brambory případně smíchané se zeleninou či v jiné úpravě. Jídlo je opět vhodné doplnit mlékem či mléčným výrobkem. Batolatům nikdy nepodáváme oříšky. Dítě je ještě nemůže dobře kousat a hrozí riziko jejich vdechnutí.

Naše dítě špatně a málo jí! Co s tím?
To je častá otázka, se kterou se rodiče obracejí na dětského lékaře. Lékař musí posoudit, zda to není projev nějakého onemocnění. Často však žádné nenajde. Všechny děti nejsou stejné, rodiče či prarodiče mají na děti různé nároky. Dobrým ukazatelem toho, zda má dítě dostatek výživy, je sledování jeho váhy a výšky či jejich změn v určeném časovém intervalu. Tyto údaje je nutné posoudit ve vztahu k údajům ostatní populace. Slouží k tomu křivky růstu a vývoje dětí dané populace. Má-li dítě opravdu nedostatek výživy, projeví se to v opožďování jeho vývoje a měli bychom se poradit s lékařem.

Zdroj
Časopis – Děti a my (12/2003) – příspěvek Mudr.Petra Tláskala, Csc., FN Motol