Tuto rostlinu, roustoucí na všech loukách a pastvinách, nalezneme velmi snadno pro její typicky červenofialové květy. Díky svému bohatému kořenovému systému se snadno rožšiřuje ve svém okolí a stává se obtížným plevelem. Okvětní hlávky jsou ze spodu kryty velkými palisty podpůrných listů, samotnou hlávku pak tvoří drobné, stopkaté květy červenofialové až fialkové barvy.
Sbíraná část a období:
Sbíráme květ v období od května do řijna.
Způsob sběru, sušení a uchování:
Sbíráme celé okvětní hlávky. Pozor! Nikdy nesbírejte překvetlé hlávky, při sušení mají tehdenci hnědnout a rozpadat se! (před sušením raději tyto nahnědlé květy odstraňte)
Sušíme na suchém, dobře větraném místě. Při umělém dosoušení nesmí teplota (ostatně jak u většiny bylin) přesáhnout 35°C. A jak vypadají správně usušené květy? Suché květy šustí, nedrolí se a mají zachovalou původní barvu.
Skladujeme v suchu a tmě, nejlépe v dobře uzavřených, tmavých sklenicích. Květy snadno podléhají vlhosti a na světle ztrácí svojí původní barvu.
Léčivé účinky:
Jetel červený je právem nazýván ženskou bylinkou, neboť ulevuje mnohým ženským potížím, jež jsou spojeny s přechodem např. nespavostí, návalech horka, pocitech nevolnosti, bolestech hlavy apod. Po čtyřicátém roce se doporučuje ženám pít čaj z červeného jetele nejen jako vhodnou prevenci proti těmto potížím vzniklým klimakteriem, ale i jako prevenci proti vzniku rakoviny.
Čaj z červeného jetele příznivě pomáhá při průjmech a zvracení. Zevně jej lze využít pro jeho rychlou schopnost hojení kůže na drobná poranění, hnisavé rány, ekzémy a akné.
V lidovém léčitelství se používal v obkladech při příušnicích.
Čaj z červeného jetele, lidově nazývaný „Červený čaj“
Dvě polévkové lžíce usušeného drceného květu přelijeme 250 ml vařící vody a necháme 15 minut odstát. Poté přecedíme a pijeme alespoň dva šálky čaje denně. Čaj z jetele nemá žádné vedlejší účinky, proto ho můžeme pít i jako denní čaj.