Jaké signály k vám vysílá vaše dítě

Od miminka až do doby, než se naučí vaše dítě mluvit, k vám bude vysílat signály svých emocí nebo potíží, které se musíte naučit rozpoznat, jinak nebudete vědět, co vám vlastně chce říci. Malé miminko pohybuje ručičkama a nožičkama a pláče u toho. Je na vás, jestli poznáte, zda má hlad, žízeň, něco ho bolí, nebo chce jen pochovat. Některé signály poznáte lehce jeho gestikulací:  Pokud si dává ručičky do pusinky, tak má hlad. Pokud si mne ručičkama svoje očička, tak se mu chce spinkat. Pokud ho vezmete něžně do náruče a miminko okamžitě utichne, je to jasné, že se cítilo samo a chtělo pochovat.

V batolecím období, kdy začíná trochu žvatlat, ale ještě neumí pořádně mluvit k vám bude vysílat signály, které už bude dávát lépe najevo. Poznáte to podle výrazu jeho obličeje, podle tónu, zvuků či rychlosti jeho žvatlání. Když budete se svým děťátkem trávit hodně času a jen tak ho pozorovat, brzy jeho signály poznáte a zjistíte, co přesně vám chce říci.

Když se dětem moc nevěnujete, budou vám to dávat najevo. Aby na sebe děti upoutaly pozornost, tak dělají něco, co se vám nemusí líbit, jen proto, aby jste si jich všimli. Můžou dupat po hračkách, cucat si prstíčky apod. Pokud tyto signály moc nevnímáte, je nuceno použít výraznější projevy, jak na sebe upozornit a upoutat pozornost takovým způsobem, který vás zaručeně rozčílí. Nenechte se vyvést z míry a radši hledejte, kde se stala chyba. Nevyslyšené signály jeho řeči se v pozdějším věku stávají terčem poruchových vad v jeho chování a pak se mu budete muset věnovat dvojnásobně. Proto se naučte vnímat, co vašemu dítěti schází a naučte se i vnímat a sledovat jeho pocity.

Každý člověk už od malička projevuje základní emoce jako radost, smutek, vztek nebo strach. Nechejte dítě jeho emoce vyjádřit a neutlačujte je. Pláč dítěte vám může jít na nervy, když jste již vyčerpala všechny možnosti, co by mohlo dítěti chybět a myslíte si, že pláče bezdůvodně. Zůstaňte v klidu, i když se musíte mnohdy přemáhat, a dítě se snažte jakýmkoliv klidným způsobem utišit. Sdílejte s dítětem jeho radost, přidejte se k jeho spontánním projevům, když se pro něco najednou nadchne. Když má dítě z něčeho strach, otevřete mu svoji mateřskou náruč a uklidněte ho. Ale hlavně mu dávejte stále najevo, jak ho stále máte rádi, ať udělá cokoliv, jen tak si budete budovat do jeho budoucího vývoje jeho důvěru k vám a důvěra je základ pohodového rodinného života.

Zdroj: Annegret Weikert:  Výchova dítěte