Zákony ČR musí pomáhat ženám, jakmile se z nich stanou ženy těhotné. Musí být zaměstnavatelem zajištěno,aby žena pracovala jenom na takovém pracovišti a vykonávala takové práce, které by neohrozily zdárný průběh jejího těhotenství. Vyhláškami jsou určena zaměstnání a práce, které těhotná nesmí vykonávat , a to bez újmy na výši jejího předchozího výdělku. Zaměstnavatel by měl respektovat stav zaměstnankyně (a obvykle tak činí) a poskytnout jí náhradní práci.
Žena z důvodů těhotenství nebo mateřství nesmí být ze zaměstnání propuštěna. Ženám nesmí být odepřena další mateřská dovolená a musí jim být zachována příležitost zaměstnání po jejím skončení.
Zaměstnavatelé se musí řídit ustanoveními Zákoníku práce. Ačkoli někteří soukromí podnikatelé tvrdí, že Zákoník práce se týká pouze státních organizací, není to pravda. Zákoník práce se týká všech, tedy státních i soukromých zaměstnavatelů.
Zákoník práce upravuje zvláštní pracovní podmínky žen a poskytuje zvýšenou ochranu jednak ženám obecně, jednak těhotným ženám a matkám malých dětí. Současně ukládá zaměstnavatelům povinnost zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy.