Jak nejlépe vychovávat

Nenechte se vyprovokovat. I když vás vaše dítě “vytočí”, připomínejte si, že reakce v hněvu nepřinese žádoucí výchovný výsledek. Usilujte o to, abyste nevhodné chování dítěte nekorigovali v přílišné nervozitě nebo vzteku. Vyvarujte se pokud možno všech tělesných trestů a zastrašujícího křiku. Strach není dobrou pohnutkou k poslušnosti. Když trest považujete za jediné možné řešení, vyberte přiměřený. Můžete vyzkoušet např. chvilkové vyřazení dítěte ze hry (ne dříve než kolem třetích narozenin). Nezavírejte ale dítě samotné do oddělené místnosti ani do pokojíčku, nýbrž posaďte je raději ve své přítomnosti na “trestnou” stoličku. Stanovujte jasná a přehledná pravidla přiměřená věku dítěte. Nezapomínejte, že dítě nemůže začít chápat obecný význam pravidel, dokud nepochopí konkrétní svět, který je obklopuje. Nebojte se k problému vrátit zpětně a oklikou.

Svoje požadavky dítěti předkládejte v podobě příběhů a pohádek. Maximálně využívejte pozitivní zpětnou vazbu. Pochvala je víc než napomenutí. Všímejte si “dobrého” chování svého dítěte a chvalte je za ně. Ve svých požadavcích a rozhodnutích buďte důslední. Výjimky musí zůstat výjimkami.

Děti občas provokují, ale přitom oceňují (a velmi jim to svědčí), když mají jistotu jasně vymezených hranic. Přináší jim to mimo jiné pocit bezpečí. Mluvte s dítětem o svých potřebách a nechte je mluvit o jeho vlastních. Pravidla chování stále znovu připomínejte, požadavky trpělivě opakujte. Batole některé věci potřebuje slyšet třeba stokrát než je pochopí. Předcházejte stresovým situacím. Vyspané, najedené a vhodně zaměstnané děti obvykle nezlobí.

Mimořádné situace
Navzdory vší snaze přináší život s batoletem složité chvíle, v nichž rodiče musí jednat bez možnosti zohlednit všechny dětské potřeby (např. dlouhá cesta letadlem). Pokud je to jen trochu možné a Vy můžete takovou situaci předvídat, pak na ni dítě předem připravte. Za všech okolností mu dávejte najevo svoji podporu a lásku.

Pokud dítě někdy, např. v záchvatu vzteku, přestane zvládat samo sebe, pokuste se je uklidnit třeba metodou pevného objetí. Metoda je určena pro znovunavázání vazby dítěte k matce a matky k dítěti, resp. k odstranění tzv. střídajících se  pocitů lásky a zloby, které mohou ve vypjatých okamžicích pociťovat jak dítě, tak i matka. Princip metody spočívá v tom, že matka vezme neutišitelně plačící nebo vztekající se dítě pevně, ale něžně, do své náruče, a objímají se tak dlouho, až je oběma lépe. Metoda vychází ze základní touhy dítěte po lásce a bezpečí. Obojí lze najít a naplno prožít právě v náručí blízkého člověka.
Zdroj
Časopis – Miminko (3/2007)