Přestože jsou dispozice k řeči vrozené, to, jak rychle a kvalitně se lingvistické schopnosti našeho dítěte začnou vyvíjet závisí ve velké míře na nás na rodičích. Jde především o to, zda jsme schopni svému děťátku poskytnout vřelé a podnětné prostředí, ve kterém se bude moci plynule a kvalitně rozvíjet.
V praxi to znamená, že čím více budeme na dítě mluvit a čím více budeme komentovat veškeré naše dění i dění kolem, tím bude větší pravděpodobnost, že z našeho miminka vyroste komunikativní bytost s širokou slovní zásobou a schopností přesně a srozumitelně se vyjadřovat. Velkou pozornost bychom měli věnovat i tomu, jakým způsobem na kojence mluvíme, protože se jako rodiče stáváme jeho „mluvním vzorem“. Přebírá tedy veškeré naše komunikativní schopnosti a návyky a tedy i zlozvyky. Je proto důležité, abychom na dítě nešišlali, jednotlivé výrazy příliš nezdrobňovali ani nijak jinak nekomolili náš rodný jazyk. Vyhneme se tak návštěvám logopeda, které by byly, v případě nedodržování těchto zásad, v pozdějších letech nutností.