Imunitní systém kojenců a batolat

Kojenecké období je přirozeným přechodem z novorozeneckého období do dalších stadií. Kojenecké období je významně delší, než novorozenecké, a v průběhu kojeneckého období dítě velmi vyspívá a mění svůj režim a svoje pohybové dovednosti. Jeho rozvoj vede k výrazně vyšší přirozené expozici infekcím. Režim kojence má být nadále klidný a šetrný. Dítě je v této době pod pečlivým dohledem dětských lékařů, také z důvodů opakovaných preventivních prohlídek a pravidelných očkování, jež jsou koncentrována do tohoto období. V raném kojeneckém období bývají nemocné pouze děti s výraznými, většinou vrozenými poruchami imunity. Ty spadají do kategorie primárních imunitních deficitů a platí pro ně stejná doporučení, jako u novorozenců. Velmi rychlé vyhledání lékařské pomoci je nezbytné. Nicméně i děti s těmito primárními imunodeficity mohou být v prvním půlroce chráněny mateřskými protilátkami a mohou být bez klinických projevů. Opakovaná nemocnost, která začala dosti náhle po 4. až 6. měsíci života, vyvolává podezření na možnou poruchu imunity a měla by být jako taková vyšetřena. Imunologické vyšetření by v takovém případě měl ordinovat dětský lékař.

Opakovaná nemocnost po půlroce věku se může objevit i u dětí, které nemají primární poruchu imunity, nebo mají jenom její velmi mírnou formu. Můžeme se také setkat s pouhým opožděným vyzráváním imunitního systému, který je v přechodné fázi imunodeficience. Takové děti je nutné sledovat a léčit podle jejich klinického obrazu. U kojenců dochází stále k seznamování se imunitního systému s podněty z prostředí a k vývoji jejich imuntiních reakcí. Všeobecně mají kojenci a batolata stále omezenou imunitní reakci hlavně na poylsacharidové antigeny, což jsou cukerné složky na povrchu některých bakterií. Tyto cukry právě umožňují průnik bakterií a vyvolání onemocnění, což u některých dětí může způsobovat opakovaná onemocnění. Typickým příkladem mohou být opakované infekce, způsobené Hemophilem influenzae. Takové situace je vhodné řešit ve spolupráci s pediatrem, je možné uvažovat i o očkování proti Hemophilu. V současné době je toto očkování možné, ale není zahrnuto do pravidelného očkovacího kalendáře.

Uvedené polysacharidové antigeny tvoří součást řady imunomodulačních léků, které jsou předepisovány k podpoře imunity. Před podáním těchto léků v dětském věku je však nutno pečlivě zvážit jejich skutečnou opodstatněnost pod vedením dětského lékaře. Lékař by se měl řídit celkovou situací a imunologickými vyšetřeními. Všeobecně platí, že nejdůležitější jsou u těchto malých dětí režimová opatření, celkové zdravé uspořádání dne, spánkový režim, omezení styku se zdroji masivní infekce. Velkou důležitost v těchto věkových obdobích má strava, která je pečlivě hlídána dětskými lékaři. Jídelníček kojenců je velmi dobře vypracován a je nutné dodržovat správné intervaly zavádění nových potravin do jídelního režimu dítěte. Všechny problémy gastrointestinální, nesnášenlivosti potravy, poruchy vstřebávání, možné alergie na složky potravy jsou extrémně důležité právě v kojeneckém období a mohou ovlivnit imunologickou reaktivitu v pozdějších stadiích vývoje. Všechny problémy v tomto směru je třeba řešit, čímž jednoznačně přispíváme i ke zdárnému vývoji imunity u dětí.

Kojenecké období je také tou dobou, kdy se mohou projevit další vrozená onemocnění. Jedná se například o poruchy metabolismu, genetické vady, vrozené poruchy endokrinních žláz a všeobecně veškeré vrozené nemoci. Řada z nich může být provázena poruchami imunity. V těchto případech je nutné velmi komplexní vyšetření. Porucha imunity se většinou zlepší s léčbou základního onemocnění. Veškerá léčba patří do rukou pediatrů na specializovaných pracovištích.