I dvojnásobné maminky chtějí žít aktivně!

Když se mi narodil syn, jako každá aktivní máma jsem s ním chodila na cvičení miminek, na cvičení po porodu s ležícími miminky, na cvičení pro maminky s lezoucími batolaty, na kurzy plavání a ve volném čase s kočárkem na in-line brusle. Vše bylo relativně jednoduché, kurzů nabízející sportovní vyžití pro ženy s jedním malým dítětem je na trhu nepřeberně, případně stačilo naložit dítě do kočárku a vyrazit na stezku.

Pak se narodila dcera a vše bylo jinak. Pokud se vám totiž poštěstí tak jako mně, a v dalším roce se vám narodí další miminko, zjistíte, že jít si někam zacvičit, tak abyste mohla mít obě děti s sebou, je problém. Najednou jsou problematická i cvičení pro děti. Na kurzech miminek bude zlobit batole. Na kurzech pro batolata se bude vaše jinak vždy spící miminko neustále dožadovat vaší pozornosti. Bude to nepříjemné vám, ostatním maminkám i instruktorce, a tak na další lekci již v rámci zachování duševního zdraví nedorazíte. Zjistíte, že zabalit dvě děti a spoustu věcí, abyste dorazila včas na hodinu, ze které nebudete mít nic, je zbytečné plýtvání času, peněz i energií. Plavat s oběma dětmi nemůžete, nejste chobotnice, abyste byla schopná držet nad vodou obě ratolesti. Manžel se vrací domů pozdě a babičky jsou buď daleko, nebo jsou to aktivní seniorky, které samy nemají tolik volna. A pokud přeci jen ano, vyžaduje to nesmírnou koordinaci celé rodiny. Nejste paní svého času, jste závislá na ochotě ostatních a brzy vás to vyčerpá.

Chodit někam cvičit sama? „Ano miláčku, samozřejmě choď, je mi jasné, že potřebuješ shodit ta těhotenská kila a získat kondici“, chápavě přitakává manžel, když vymyslíte plán, že bude chodit dvakrát týdně domů z práce dřív, abyste si odskočila na hodinu Pilates či jiné pohybové aktivity. „Zlato, dneska se nám ta porada protáhne“, rušíte cvičení, a to minimálně jednou týdně, chvíli před začátkem lekce. V recepci vás přestávají mít rádi. Něco o pravidelnosti cvičení si necháváte jen zdát. Balíte to.

Dřív jste aktivně sportovala, možná i závodila, měla kondici, plno energie. Dnes máte báječné děti a manžela, energii občas pozbýváte, ale kromě toho jste normální bytost, která se potřebuje realizovat i jinak, než jen ve zdolávání kopců špinavého nádobí a prádla. Nechcete odkládat své děti, jednou jste si je pořídila a chcete, aby trávily čas s vámi, ne s paní na hlídání. Zároveň byste chtěla udělat něco pro sebe. Pro svoji fyzickou i psychickou kondici. Na první pohled bezvýchodná situace. Na druhý zjistíte, že se v parku nedaleko vašeho bydliště schází aktivní maminky na lekcích Strolleringu. Vyrazíte na tu „tak trochu jinou procházku“ s dětmi v dvojkočáře, případně se starším dítkem na odrážedle. Ven s dětmi byste musela stejně. Naučíte se základy sportovní chůze, která se vám bude do běžného života hodit. Zaposilujete si o strom či lavičku, kopeček sejdete v kačence. Využijete váhu kočárku i vlastních dětí, třeba jim i zazpíváte. Kardio část se střídá s posilovací, nakonec se pěkně protáhnete. Nevěříte vlastnímu tělu, je unavené a přitom nabité energií. Endorfiny vás pozitivně naladí na zbytek dne. Jste-li více hudebně založená, vyzkoušíte Dance Strollering. Poté se půjdete naučit techniku bruslení. A opět vás děti pozorují z kočárku či z deky. Pokud je potřeba, nakojíte, přebalíte a cvičíte dál.

Říkáte si, co na to ty moje? Často se trhají smíchy, co to ta máma vyvádí, starší někdy projevuje snahu mě napodobit. Anebo navazuje nová přátelství s dětmi ostatních maminek. Je známo, že děti se učí nápodobou. Proč tedy neukázat dětem, že být venku, cvičit a přitom spolu, je běžnou součástí života?

Autor – Kristýna Junová

Více informací naleznete na http://www.strollering.cz