Husova kazatelna

Největší viklan u nás, vysoký přes dva metry, skrývá řadu tajemství. Traduje se o něm, že sloužil jako obětiště a citlivější lidé v něm dodnes cítí negativní energii. Na horní plošině má asi půlmetrovou prohlubeň, nazývanou jako obětní mísa. Aby dostál pověsti viklanů, stojí na nepatrné základně. Budete-li se hodně snažit, máte šanci s ním pohnout. Tento viklan objevil roku 1875 lobkovický stavební rada Jan Pudil. Přes veškerou snahu se mu však nepodařilo najít pověst, která by potvrdila jeho domněnku, že místo sloužilo v pohanských dobách k obětním účelům. K Husově kazatelně se proto váže pouze jediná pověst, podle níž zde roku 1413 kázal mistr Jan Hus, když pobýval na hradě Zvěřinci. Viklan leží ve stejnojmenném chráněném území o rozloze 9,07 hektaru. V blízkosti samotné kazatelny najdete několik dalších přírodních útvarů, pojmenovaných jako Zkamenělá žába a Pecen chleba. S notnou dávkou fantazie to v příslušných kamenech uvidíte také.

Protože návštěva samotné Husovy kazatelny by byla záležitostí několika málo minut, dá se totiž zaparkovat v těsné blízkosti, je mnohem zajímavější zastavit už v Petrovicích a vydat se po značené naučné stezce.

Dopravní dostupnost je velmi dobrá. Přímo před přírodní památkou je parkoviště. Přímo k Husově kazatelně vede naučná stezka z Petrovic nebo modrá turistická cesta z Žemličkovy Lhoty.