Po narození děťátka se doma sejdou hračky různého druhu a často v hojném množství. Příliš velké množství podnětů však není vždy pro dobro věci. Pro spokojenost a hlavně pro vývoj děťátka je nutné, aby hračka byla nejen zajímavá a bezpečná, ale také dostatečně motivující.
Hračky, které dítě zaplaví množstvím podnětů jej nestimulují k žádné manipulaci. Dítě poslouchá, sleduje, ale nesnaží se takový předmět většinou uchopit. Právě úchop a manipulace s předmětem jsou v období před symbolickou a konstrukční hrou důležitou součástí hry. Pro rozvoj hrubé motoriky někdy nevadí (ba právě naopak) pokud je hračka hůře dosažitelná a dítě se pro ni musí natahovat (neměla by však vyskakovat z ruky poté co ji dítě uchopí – takový zážitek je demotivující a poskytuje zkreslenou informaci o světě a o tom jak se jej zmocňovat). Mírná nespokojenost – to že dítě není zavaleno hračkami a zajímavější se mu jeví předměty v dálce, stimuluje přirozeně pokusy dostat se k nim a touhu pohybovat se (umět se otočit, lézt, postavit,…). Nervová soustava dítěte je jemná, každý podnět pro něj v této době je novinkou a zajímavostí – přidat na intenzitě lze i v pozdějším věku, ubrat už však jde těžko. Dejte dítěti šanci prozkoumávat detailně a do hloubky.
Každé dítě snese jiné množství podnětů, jiné intenzity – právě maminky poznají nejlépe, kdy je toho na jejich miminko moc a kdy málo. Kdy si chce hrát samo a kdy touží po přítomnosti někoho jiného a sdílet s ním své objevy. Všeho moc škodí, jak praví stará moudrost.