Hádky před dítětem

Vyjasňování nesouhlasných názorů tvoří nedílnou součást života, která se nevyhýbá ani rodinnému soužití. Kolik rodičovského hádání děti snesou, nebo dokonce potřebují? A jaký styl rodičovských konfliktů je naopak poškozuje?

Desatero rodičovského hádání aneb Jak spory obrousit o zraňující efekty                                      

Nezbytným předpokladem pro ovládnutí umění usmířit se je opakovaná zkušenost s překonáváním sporů. Zvládání drobných nedorozumění i nepříjemných střetů se děti, jako všemu dalšímu podstatnému, učí především od svých rodičů. Není proto v žádném případě správné, aby se rodiče dohadovali výhradně za zavřenými dveřmi a dětem vytvářeli bezkonfliktní skleníkové prostředí. Zároveň však má zasvěcování dětí do světa hádek své jasné hranice. 

Následující řádky přinášejí některé všeobecné zásady                                                                                      

1. Nepoužívejte před dítětem fyzické násilí. Nezapomínejte, že do této kategorie patří i házení věcí, rozbíjení nádobí či bouchání dveřmi. Takové chování děti děsí.
2. Nebojte se během hádky vyjadřovat co nejvíc svých vlastních pocitů, a to přiměřenými slovy. Buďte asertivní, ale ne hrubí ani agresivní.
3. Zachovejte svému partnerovi / partnerce minimální úctu. Nekritizujte ho / ji před dítětem trvalými a všezahrnujícími označeními.
4. Pokud už partnera / partnerku kritizujete, mluvte tak, abyste kritizovali jeho / její konkrétní vlastnost, a ne celou osobnost.
5. Netrestejte se vzájemně “tichou domácností” s pocitem, že dítěte se to přece netýká. Odpírání komunikace jedním rodičem druhému působí na dítě mnohem hůř než hlasitá výměna názorů.
6. Nikdy dítě nenuťte, aby si vybralo stranu, ke které se přidá. V okamžiku, kdy bez přítomnosti žertu vznikne koalice rodič – dítě proti druhému rodiči, máme co do činění s těžkou rodinnou krizí i s lámáním dětského charakteru.
7. Usilujte o stálou kontrolu nad svým hněvem. Zpomalte. Jde-li do tuhého, dopřejte si mezičas na uklidnění.
8. Z některých témat (dohady nad příbuznými, sex, finance…) dítě vynechejte. Pokud se o něčem takovém potřebujete pohádat, najděte si k tomu soukromí.
9. Nezačínejte hádku, pokud nemáte čas a neplánujete ji v tomtéž rozhovoru ukončit. Nepouštějte se do řešení závažných sporů ve večerních hodinách. Pokud se před dítětem začnete hádat, je vždy třeba, aby se dočkalo vašeho usmíření.
10. Když hádka pomine a dítě má otázky, nebraňte se jim. Vše vysvětlete. To dítěti naznačí, že konflikt je naprosto normální součástí lásky, stejně jako usmíření.

Rodičovské hádky dětem přinášejí různé druhy stresu                                                                                    

Každá hádka sice znamená psychické nepohodlí, zároveň ale potřebným způsobem otužuje. Dítě poznává, že ani rodiče nejsou bezchybné bytosti a prožívají své slabé chvilky. Třeba dočasně i “ztratí tvář”, pak se ale zase najdou, a co je hlavní, že za všech okolností patří k sobě. Dokud dítě cítí takovou jistotu rodičovského vztahu, stres z hádek zvládá a vnímá ho.

Zdroj: Časopis – Miminko (5/2010) – přeložena ukázka z knihy Martina Seligmana, The Optimistic Child ( Houghton Mifflin Company 1995)