Dýchánek pro slimáky

To byl syn ještě malý, když se přemnožili, jako každý jiný rok, slimáci. Tehdy jsem se dozvěděla osvědčený způsob, jak tyto neoblíbené živočichy polapit a zneškodnit. Někdo ze známých mi poradil pivo, které se nalije do nádoby. Ta se pak zapustí na záhonku do země, slizká stvoření se nachytají do nádoby opojená pivem se utopí. Pro slimáky krásná smrt, pro zahrádkáře vidina zachráněné úrody!

Pivo nepiji, a tak jsem pár lahví toho nejlevnějšího moku zakoupila právě pro slimáky. Doma jsem je zatím uschovala to spižírny, aby byly při cestě na zahrádku po ruce. Syn se zajímal, pro koho jsem pivo koupila. Věděl, že občas lahev koupím pro návštěvu. A tak jsem mu vysvětlila, že pivo je pro slimáky na zahrádku. „A oni pijí pivečko?“, ptal se syn. „Pijí, a chutná jim.“, odpověděla jsem a syn se s odpovědí spokojil.

Při další návštěvě zahrádky jsem na pivo zapomněla. Vzpomněla jsem si až nad úrodou ožraných salátů na záhonku. A tak se pivní občerstvení nekonalo. Za několik dní jsme se opět chystali na zahrádku. To jsem už měla na ledničce cedulku, která mi připomínala: „PIVO PRO SLIMÁKY!“ Vydala jsem se ke spíži, ale pivo jsem marně hledala. Kdo ho mohl vzít? Jedině Lukáš, můj syn. A tak jsem uhodila na syna. Bála jsem se, že ve svém útlém věku, byly mu tenkrát asi čtyři, nebo pět let, holduje alkoholu. Syn se rozplakal a fňukal, že mi na zahrádce ukáže, kam se pivo podělo.

Na zahrádce mě chytl za rukáv bundy a táhl za chatku, kde měl svůj úkryt. Na miniaturním stolečku, který si vyrobil z plastového víka kyblíku položeného na velkém kameni, prostřeném ubrouskem, stálo několik kelímků od jogurtů. V každém z nich byl nalit zlatavý mok, vloženo brčko. Vše bylo ještě ozdobeno papírovými deštníčky, které si syn pečlivě schovával, kdykoli jsme navštívili cukrárnu a on dostal pohár. Jeho úkryt byl vyzdoben obrázky slimáků, které syn pro své slizké hosty nakreslil. Bylo to tak krásné! Syn měl vždy rád zvířata, a tak i slimáky přijal mezi kamarády. A když jsem slimákům kupovala pivo, bral to tak, že chci slimáky pozvat na dýchánek, který iniciativně sám zorganizoval.

A tak jsem slimáky pozvala na jejich pivní koupel o týden později, když byl syn u babičky. To už jsem ale úrodu nezachránila, byla nadobro sežraná…