Vytvořte si vlastní 
17.01.2012 
Dudlík dítě utiší, ale v prvních týdnech života může značně zkomplikovat kojení. Dítě si navykne na určitý tvar a jeho sací schopnost se zhoršuje. To vede k problémům se sáním. Dalším problémem jsou zoubky. Dlouhodobé dudlání může ovlivnit vývoj zoubků, a i když jsou v lékárnách k dostání kvalitní dudlíky, tvarované a z měkkého materiálu, které se údajně přizpůsobí tvaru dětské pusinky i přesto nezaručují ochranu chrupu. Když dítě neustále pláče, i přes naše veškeré snahy, tak v takovém případě saháme po dudlíku (šidítku). Dítě se utiší, pomůže při uspávání, ale s přibývajícími měsíci se stává nepostradatelným. Pak se odvykání dudlíku stává problémem.
Tak tyhle tvrzení jsem slyšela už několikrát. Upřímně kdo ví co je pro naše děti dobré a co ne? Já se spoléhám na mateřský instinkt. Každá matka ho v sobě má, a proto rozhodujeme o našich dětech, dle svého uvážení. Odepírat něco, co je podle knih špatné, když našemu dítku to pomáhá, nemá cenu. Hodněkrát mi bylo doporučeno, ať už od lékaře nebo od zkušenějších maminek, abych dudlík vůbec nepoužívala. Můj syn s dudlíkem usíná a můžu říct, že je to změna od těch bezesných nocí, kdy se budil co půl hodiny brekem. Rozhodla jsem se tak, jak jsem se rozhodla a nikdo nemá právo mně odsuzovat. Dudlík mu pomáhá a já mu ho nebudu odepírat. Svému synovi se věnuji dostatečně, ale tato situace prostě nastane, ať už chceme nebo ne, a je jenom na nás jak to ustojíme. A jak to vidím do budoucna? Určitě si odvykání pořádně užiju a víte co, už se na to moc těším 🙂 A pokud to nepůjde tak rychle – nevadí. V zásobě mám ještě čtyři dudlíky.
Rubrika: 
Dobrý den, naší Elišce je 18 měsíců a od 1 měsíce dudá. Měla problém i s cucáním palečku, takže dudlík nám pomáhal se tohoto zlozvyku zbavit. V 8.měsících už měla dudlíček jen na spaní. Před dvěma dny jsem se rozhodla, že ho odstraníme úplně a přiznám se, že jsem z toho měla trochu obavy. Přece jen s ním byla Eli v postýlce klidnější. Řekla jsem jí, že jsme museli dát dudlíka dalšímu miminku které se narodilo, že ona přece už miminko není a tak dudlíka nepotřebuje. Zatím to zvládá bravurně, usne krásně i bez dudání, jen v noci občas zakňourá. Ale i to časem určitě pomine. Tak doufám, že jsem nic nezakřikla a přeji i dalším maminkám a jejich dítkám, aby zbavení se dudlíčku nebylo hororem, ale dalším úspěchem v jejich snažení se a učení.
Reaguji na příspěvek od kertny. Sama jsem jako maminka tříměsíční holčičky řešila dilema, zda dudlíka ano, či ne. Dá se říci, že dilema za mě vyřešili hned v porodnici. První noc jsem měla malou u sestřiček a když mi jí druhý den ráno přivezly, malá měla v pusince dudlíka jak hrom, spokojeně dumlala a automaticky si na něj zvykla.
Je možné, že názory ohledně špatného sacího reflexu, odmítání prsu, špatného odvykání, nesprávného růstu zubů jsou založené na nějaké zkušenosti, ale i já byla odchovaná na dudlíku a žádnou podobnou újmu nepozoruji.
Navíc cítím, že malá je s dudlíkem spokojená, uklidňuje jí, nachází v něm určitou úroveň bezpečí, a to je pro mě v danou chvíli nejdůležitější.
Až bude aktuální téma Jak se zbavit dudlíku, určitě se ozvu.