Dítě jako svědek domácího násilí

Rodina představuje pro dítě oázu bezpečí, pohody, klidu, lásky. Má základní vliv na utváření osobnosti dítěte. Podle toho, jak to v rodině funguje, tak si dítě vytváří určitou představu o fungování vztahů, jakou ono má v rodině hodnotu a postavení. Všechny tyto aspekty si pak přenáší do budování svých vztahů s dalším světem, hledáním životního partnera. Podle statistik jsou děti přítomny u více než 80 % případů, ve kterých se hovoří o domácím násilí a rodina pak neplní svou funkci, tak jak by měla. Dítě může domácímu násilí přihlížet nebo se stát i její obětí. Každé dítě, které vyrůstá v prostředí domácího násilí, se vždy řadí mezi týrané.

U dětí žijící v rodinách s problematikou domácího násilí bývají v různé míře narušeny všechny potřeby, jejichž naplnění je nutné ke zdárnému vývoji. Tam kde je jeden z rodičů obětí domácího násilí, tak těžko dokáže vnímat potřeby malého dítěte, jelikož sám má problémy se sebou. Efektivní pomoc dětem by tedy měla směřovat nejen k nim, ale k rodině jako celku.

Jak to vlastně všechno vidí dítě?

Dítě ztrácí možnost cítit se v bezpečí. V ohrožené osobě nevidí ochránce, neboť ta není schopná ochránit sama sebe. Pro dítě z toho plyne fakt, že svět není bezpečný a nelze mít bezpečný domov. Pocity strachu má v sobě dítko neustále, protože neví, kdy dojde k dalšímu útoku agresora. Takže je pořád v napětí. Svět je pro něj nepředvídatelný.

Dítě svým chováním nemá možnost situaci s domácím násilím změnit a má tedy pocit, že nemůže v životě nic ovlivnit.

Násilná osoba jako ochránce může fungovat, ale jen tehdy, když příjmu její vidění světa. Z toho plyne, že chce – li být dítě v bezpečí, musí se samo chovat agresivně.

To že se děje domácí násilí nesmí nikde dítě prozdradit. Je v něm potlačováno možnost říci si o pomoc a vlastně je vychováváno, že lhát je běžné a správné.

Dítě má potřebu vysvětlit si, proč se to děje. Ale chce si také uchovat představu o tom, že oba rodiče jsou dobrými lidmi. Z toho tedy plyne, že za násilí mohou v rodině děti.

Jsou – li děti svědkem domácího násilí několik let, otec matku bije, hrubě s ní zachází a nadává ji, dítě v tomto prostředí žije, se všemi aspekty, které jsem zmínila, buduje si pro život postoje, které ovlivní jeho vztahy na celý život. Pocity strachu, napětí, nemožnost se někomu svěřit, toto vše v člověku vyvolává obavy z důvěrnějších vztahů, zhoršení komunikace s partnerem a dalšími lidmi ve svém okolí. Tento dospělý má v sobě zakořeněny pocity hořkosti, prázdnoty. V některých případech tuto tíhu života řada z nich neunese a pokusí se o sebevraždu. Nebuďte lhostejní, mějte otevřené oči a naslouchejte svým blízkým, i oni mohou být obětí domácího násilí. Důsledky si pak ponesou celý život.

Zdroj: D. Úlehlová, a kol., Problematika domácího náslí pro zdravornické pracovníky, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2009