Noha se skládá z 28 kostí a kůstek, podepírajících více než 50 svalů. Je to jedna z nejsložitěji vystavěných částí lidského těla. O to důležitější je její vývoj. Vaše dítě udělá, pokud už umí chodit, asi 15 000 kroků denně. To vše se děje na nohách, které se teprve vyvíjejí a rostou. Většina dětí se narodí fyzicky disponována ke zdravému vývoji chodidel a nohou, avšak do školy už nastupuje více než polovina dětí s problémy, aniž by si to ony, ale hlavně jejich rodiče uvědomovali.
Dětská nožička je spíše chrupavkovitá, zakulacená. Noha kojence by měla mít dostatek volnosti pro procvičování svalů. Dopřejte jim volnost, a když už stojí a chce chodit, měkký koberec je dostatečně kvalitní podlaha pro dětskou nožičku. Nechte je jen v ponožtičkách s protiskluzovou úpravou běhat i po tvrdších nebo studených podlahách. Uvědomte si, že bota je ochrana, nikoli opora nohy. Pro dětskou nohu je to lepší, než nošení bačkůrek či domácích střevíčků. Pomalu noha získává tvar na který jsme zvyklí, objevuje se správná klenba nejen na chodidle, ale vyklenuje se i povrch nohy. Tento vývoj se většinou zakončí ve věku kolem 6 – 7 let, pak už noha jen roste.
Hlavním důvodem obutí boty by pro dítě měl být okamžik, kdy začíná chodit po svých i na procházky ven. Když nad tímto tvrzením přemýšlím, slyšela jsem i názory úplně opačné. A botičky pro děti se preferují hlavně s pevnou patičkou, aby měla nožička dostatečnou oporu. Na druhé straně co nám dospělým lékaři radí na ploché nohy? Chodit bosky, v jakémkoli terénu. Takže ono asi ve všem najdeme nějaký rozpol a odlišné názory, i když asi by to být u některých zásadních věcí být nemělo. A to je tento případ.
Velikost nohy se zpočátku mění až o 18 mm, když je dítě starší o 8 – 12 mm za rok. Nikdy nesmíme dopustit, aby bota byla na noze těsná. Pokud zůstane méně než 1 cm místa, je nejvyšší čas koupit nový pár. Malým dětem vybíráme takové botičky, které jsou dostatečně prostorné v části určené pro prsty, mají měkkou ohebnou a pružnou podešev a mají nízký a široký podpatek. Zdravé nohy zůstanou zdravé pouze v tom případě, když je noha v botě schopná udělat všechny pohyby. Přednost při výběru mají boty kvalitní z přírodních materiálů, které se tvaru nohy snadno přizpůsobují a jsou prodyšné a schopné absorbovat vlhkost. Dětská bota musí být v nášlapné části vybavena kvalitní stélkou, když ji nemá, použijeme vkládací vložku z kvalitního pot pohlcujícího materiálu. (Což bychom měli hlavně dělat, pokud naše dítě nosí obuv už po někom).
I když je rozpor v názorech jestli obouvat či neobouvat dětskou nožičku, názor na kvalitu boty je jednoznačný. Všechna doporučení odborníků směřují k jedinnému závěru. Dětem by měli rodiče pořizovat botičky NOVÉ. Malé dětské chodidlo se formuje, každé úplně jinak, proto by děti neměly botičky dědit. Jsou už totiž určitým způsobem vyšlapané a vytvarované. Přiznám se, že obuv mého syna se skládá jak z botiček nových, tak i poděděných. Je finančně náročné obměňovat každý rok dětský botník botami na každé roční období. Zvláště pokud máme více dětí. Ale měli bysme pro zdravou dětskou nožičku udělat maximum a peníze v klidu můžeme ušetřit třeba v šatníku. To že děti budeme oblékat do bazarových kousků, jistě nebude mít žádný vliv na správný vývoj jejich tělesné konstituce a růst. Takže vzhůru do nejbližší prodejny s kvalitní obuví.
Zdroj: časopis Rodiče 4/2006 + vlastní myšlenky a zkušenosti